EDIT: BLOG JIŽ SLOUŽÍ NEJEN VYPOVÍDÁNÍ SE ALE TAKOVÉ UCHOVÁNÍ INFORMACÍ Z MÉHO ŽIVOTA A RADÁM, JEŽ RÁDA PŘEDÁM DÁLE
Přeji krásný den Všem, kdo zabloudili až sem ke mě, blog spíš slouží
pro mou potřebu vypovídání se, pro pochopení, proč to někdy dělám, a pro
můj osobní boj s tělem a spokojenou dušičkou.. :)
Je mi
29 let (edit: 31let) a jsem mamina 2 dětí (toho času 7 let a 8 měsíců, oba kluci),
žiju v Praze ve spokojeném manželství.. :D Děti bych si přála raději
nafukovací, abych mohla semo támo vyndat špunt a srolovat je do skříně,
nebo je aspon vyhodit ven oknem.. :D
Ve stručnosti na úvod stačí a já se vrhnu na svou zpověd, jak jsem se vlastně k pohybu dostala.
Celý
život jsem byla štíhlá - neli hubená. Do svých 21 let jsem snad nikdy
nepřesáhla váhu 56kg na svých 170cm, nikdy jsem se nepohnula navíc,
neudělala dřep ale tak nějak jsem byla neustále v pohybu, chůze,
ponocování a další. Jedla jsem 2x denně normální jídlo, nesnídala jsem,
bylo mi po snídani vždy blbě a neuměla jsem se ani pořádně napít.
V
21 letech jsem otěhotněla a s mimčem zůstala první rok doma u rodičů
sama. Ani ne po roce jsem byla zpět na své váze, viz foto s kamarádem..
:)
Opět
jsem nečinila žádný pohyb navíc, jen chůze a chůze a spoustu chůze.
Odstěhovala jsem se také do svého a vypětí mamky samoživitelky asi kila
schazovalo samo. Po 3 letech jsem se ocitla v bodě hledání práce, což
se podařilo, ale přišla první velká finanční krize a po 5 měsících jsem
byla odejita. A pak vypukla bída.
Rodiče pracující a
toho času doma na 60 procent, já nemohoucí sehnat práci s malým dítětem
a v době krize, kdy v místě bydliště všude jen propouštěli, dostala
jsem se na žití ze životního minima, kdy jsem nejedla, aby mělo co papkat
dítě. Neustále kolínka a kečup a chleba. Delší dobu jsem
komunikovala s jedním klukem přes internetovou hru (o mé inet lásce
někdy napíšu). Nakonec jsme se potkali po pár letech osobně, v době
kdy jsme spolu byli, jsem se snažila, aby vše vypadalo normálně, aby se
nelekl a neodešel, celý týden jsem každou korunu spořila abych na víkend
kdy dorazí, mohla dělat normální jídlo a tvářit se, že se nic neděje.
Po nějaké době mě prokouknul a pak pomáhal. Situace ale nešla takhle
dál, pořád neuspěšné pohovory a pořád bída. Po půl roce jsem se
nastěhovala i se synem k němu do Prahy, kde žil i další spolubydlící
student.
Holka z vesnice a velká Praha, rok 2011 březen
- všichni kamarádi a rodina daleko. Hozena do Mekáče za prací, zmatená,
unavená, bez školky, s přítelem jsme se skoro neviděli, jen jsme se
střídali v péči. Po 3 měsících vyčerpání, jsem si našla novou práci.
15hodinové směny bez pauzy na oběd ale spoustu sezení. A vypuklo mé
přejídání a dojídání všeho, co jsem nestihla posledních pár let, na
všechno jsem měla chut, jedla co mi kdo dal na talíř a užívala si, že
mám najednou možnost normálně se najíst. Začátek roku 2012 mám 60 kg a
všichni říkají, že vypadám konečně zdravěji a spokojeně.
V
létě roku 2012 jsme odjeli na dovolenou oslavit s rodinou zásnuby v
Chorvatsku a tam si prvně připadám jako kule, nechci se fotit a mažu
později veškeré fotky kde mě kdo cvakl. V září svatba, jsem ženská
krev a mlíko...
Startuje
rok 2013, a po nečekaných událostech 4 dny po výpovědi kvůli
personálním změnám, otěhotním. V únoru při první prohlídce roku 2013
vážím 74kg. Neuvěřitelných 15kg za rok, jak se to mohlo stát?
Těhotenství
přineslo i cukrovku a já se učím při dietě jíst pravidelně, zdravě,
nesladce, má největší slabina. V říjnu porodím většího chlapce a v
den porodu mám úžasných 91kg. Odejdu domů a vážím 84kg, v šestinedělí
nabírám jak hroch a jsem skoro kde jsem byla v den porodu. Po ukončení
šestinedělí s 87 kg se rozhodnu, musím to změnit.
I
jako plně kojící se vrhnu na 30 day shred od Jillian Michaels, přeci jen,
než jsem otěhotněla chtěla jsem s ní cvičit a přidala jsem se do
skupinky na facebooku, kde jsem shromaždovala informace...
První
dny byly náročné, sakra náročné ale o nich se rozepíšu v jiném
článku. Tohle byla moje cesta k pohybu. Jsem ráda, že jsem se
rozhodla a nakopla vše správným směrem... :)
Anet
Mela jsi to strasne tezke, nedovedu si predstavit, jak bych to zvladla ja...ale ty jsi to zvladla a jsi skvělá a já ti přeju v životě a ve fitness už jenom štěstí! :)*
OdpovědětVymazatDržím palce a ať dosáhneš všeho co si přeješ :)
OdpovědětVymazatMoc Vám děkuju.. Však ono mě to hlavně posílilo... :D
OdpovědětVymazat