najednou se mi objevují ve schránkách všeho druhu otázky, proč už necvičím tak intenzivně. Proč už nevznikají nové výzvy a proč jsem se tak nějak stáhla..
Nikam jsem se nestáhla - leda tak na záchod, kde ted trávím opravdu velmi mnoho času a to z prostého důvodu, s manželem jsme se domluvili, že děti už mají tak nějak plné zuby ohraných hraček, a že je na čase jim dát něco neotřelého a zábavného, no a tak jim pořídíme sourozence..I stalo se, a miminko si už začátkem pátého měsíce hoví v mém pupku, dělá tam pěknej brajgl, co si budeme povídat - nevolnosti jsou na denním pořádku a jediné co jsem poslední dobou schopná, a především ochotná dělat, je chůze a starost o děti které už z lůna odpadly.
