Reportáž z Fitness pikniku...

Krásný den,

tak tu máme 17. květen - den po pikniku a můj svátek.. :) Svátek neslavím, tak ani nikterak nemusíte přát... :D

Celý týden byl ve znamení nervozity na téma: jaké asi bude počasí, předpověd byla od začátku týdne nemilosrdná a hlásila deště, mrazivý chlapci (ve zkratce Barvác) se plížili směrem vpřed. Můj muž ale hartusil, že bude krásně.

Ke konci týdne to už tak vypadalo i podle předpovědi, to bychom tedy měli.. :) V daný víkend se ale konalo hned několik akcí a aktivit, které odkrajovali účastníky celkem rychlým tempem. Tak za prvé to byl Svět knihy na výstavišti v Holešovicích, dále to byl velký Koloběžkový závod probíhající právě ve Stromovce, další byl Fitness piknik probíhající na jiné polovině Stromovky v tentýž datum. No a co bylo asi největším zádrhelem? Naši hoši - zrovinka jim vyšel zápas na 15:15. Pár lidí píše, že jsou ochořelý - brzké uzdravení.. :)

Už v pátek večer jsem zuřivě balila, nebylo toho málo a s kamarádkou Ilčou jsme plánovaly a ladily poslední zbytečky.. :) Moc jí díky za pomoc. Přepravka se zaplnila celkem rychle. Těstovinový salát s tuňákem byl taky cubydup (v dalším článku poskytnu recepty na veškeré mňamky co na pikniku proběhly). Krom veškerého plastového nádobí, útěrek, legínů, šperků, jídla, ovoce a zeleniny, vody, magnetek a dalších propriet, tu byl další bojový úkol - co na sebe...

To však vyřešila mamka, protože mi k svátku přivezla sportovní tílko a legíny.. Oujééé, natáhla jsem na sebe ještě zatepla, hned ráno, jak to přivezla..

Tímto jsme se přesunuli do sobotního rána a očekávali příjezd rodičů a tety Papriky (jmenuje se Monika ale dřív jí můj starší syn z nezmnáých důvodů začal říkat Papriko a už jí to zůstalo).

Íla volá, že už má i deky, přívěšky a lahve, a pomalu se žene k našemu cíli. Hned první zádrhel nastává, když naskočíme zuřivě do vozu aby nás manžel přemístil směr Stromovka, mamka přivezla další přepravky se srdíčky (dárečky) a tak bychom to nepobrali. Jenže auto neudělá ani bž - děti vzadu nechaly svítit světýlko a tedy se vyjela baterka...

Přeskakujeme do tátova vozu a frčíme. Na místě jsme asi kolem půl jedné, sluníčko pere, nálada je dobrá.. :) Těstovinový salát zůstal doma.. Přinesou ho za námi naši muži.

Zabereme prostor kolem velkého kmenu, rozvalíme deky, rozlijeme vodu a ve 4 ženách čekáme na další zbloudilé duše. Po nějaké době dorazí hned 4 ženy a Kája.. Pak volá Hanka aby nás našla a je nás hned víc. Doplazí se naši muži... (to si představte, že můj táta tajně za stromem abychom ho nevidli pojídal rohlík s anglickou.. :D)

Hned zuřivě žvaníme a máváme rukama.. :D Mamka prodává magnetky, sluníčko svítí a pomalu se přesouváme ke cvičení.

S Ílou tasíme masky Boba a Shauna, naše překvapení. Jdeme na věc.

Vybíhám směr prostor a za mnou holky, hartusím, že vždy když zařvu TEĎ (nejsem moc slyšet :D) všichni se dotknou země. Běžíme, hulákáme a v polovině se zastavíme, a dáme svižných 10 dřepů a elá běžíme zpět.

Následovala by ukázka plyometrie ale protože nás není moc, jen vysvětlím o co jde. Uděláme rychlé dynamické protažení a pak přitahujeme lokty ke koleni, na každou stranu, dáme si dřepy s výskokem, a protože nás v menším počtu nechci moc týrat, zkrátím vše na pouhou jednu sérii, místo plánovaných tří.

Následují ruce, tedy kroužíme a kroužíme, abychom nahradily činky. Uděláme nějaký ten cvik a já se vždy pokouším vysvětlit jak je správné dýchání, jak máme držet tělo. Pak prohříváme tělo, tedy 10 panáků - co nás nemá - přidáme ještě 10.

Předvedu základy twerku, jež si holky vyzkouší.

Uleháme na zem a dáme si něco na bříško, opět vysvětlím dýchání a nějakou dobu se moříme na zemi, zakončíme vše plankem, ukážu protažení břišních svalů a na další strečink zapomenu.. :D

Po cvičení přijde další žena a pak následuje Alex. Pak se odněkud zase vrátí naši muži (můj otec, manžel, synové a Kája).

Vesele švitoříme a probereme i něco málo z nadace One more day for children.http://www.omdc.cz/nadacni-fond/jak-pomoci-detem-v-africke-keni

Štěbetáme a probíráme své životy, ne každý to má lehké, ne každý to má veselé, baštíme, popíjíme, jsem moc ráda, že jsem holky poznala, obchodujeme s potítky z nadace, zkoušíme legíny, otvíráme a zavíráme lahve. Děti se cpou melounem. (moc děkuji za objetí, kterého se mi dostalo, moc to pro mě znamená)

Bylo to nádherné odpoledne a já jsem za něj moc ráda, děkuji své rodině za pomoc, Ilče za podporu a pomoc a všem co dorazili, že jsem je mohla poznat...

Pokud by to bylo vítáno, akci bychom na konci léta zopakovaly.. :)

Anet

Fotek máme více, postupně dodám a povkládám - tímto děkuji Helče a tátovi za zuřivé reportéry.. :)