tak jsem zase po dlouhé době měla chuť na nějakou šílenou knížku, Vlhká místa jsem měla vyhlídnutá už delší dobu, ale stále jsem se jich tak trošku bála. Jsem zvyklá na kdeco, ale podle komentářů ke knížce, jsem se trochu děsila.
Co jsem si to tedy vyhlédla?
 |
| Originální popisek knihy: „Vlhká místa“ jsou exkurzí k posledním tabuizovaným tématům současnosti. Charlotte Roche se ve svém románu odvážně, radikálně a provokativně bouří proti všeobecné hygienické hysterii a sterilní estetice časopisů pro ženy, proti standardizovanému pojetí ženského těla a jeho sexuality – a vypráví přitom nádherně divoký příběh dívky poživačné i zranitelné zároveň. |
Kdo je autorka knihy Charlotte Roche?
Poměrně mladá autorka, moderátorka, producentka, zpěvačka a herečka pocházející z Německa, ovšem narozena ve Velké Británii. V Německu je dnes velmi známou osobností. U nás si jí můžeme pamatovat například z roku 2002-2004 jako moderátku kanálu Viva a hudebního pořadu "Fast foward". V roce 2005 účinkovala na turné se známými baviči s veřejným čtením textu na téma Zranění penisu při masturbaci vysavačem. Je vdaná a má malou dceru.
Už tak nějak v minulosti přilnula k ožehavým tématům (viz. čtení zmíněného textu), a tak není třeba se divit knize laděné trošku nechutným směrem.
OBSAH KNIHY:
Příběh vypráví o mladičké Heleně, která se náhodně dostane do nemocnice, kde jí dělají tak trochu neobvykle obvyklý zákrok. Po zákroku musí nějakou tu dobu zůstat v nemocnici, což se hodlá také zneužít ve svůj prospěch, aby usmířila rodiče, kteří jsou po rozvodu. Mimo toho, že se neustále vrací ke svým šíleným, takřka nechutným, a občas opravdu pro silné povahy, popiskům svých praktik, obsahujících i hygienu. Vrací se i k tomu, zda náhodou její matka nemůže za všechno to "zlo", co je v rodině skryto.
Pokud nemáte rádi slovo šlem, hlen a další. Nemusíte zrovna dvakrát tekutiny co vyměšují naše těla, raději to ani nečtěte, obsaženy jsou opravdu hojně. Helena se v zoufalé snaze dát rodiče dohromady dokonce rozhodne si opětovně svou operovanou část těla zranit.
Za mne to je tak trochu ujetý, vždycky jsem si přála pěstovat avokádové pecky, ale asi to nechám chvíli ještě stranou :D Jinak se mi líbilo, že ačkoliv je tam ta prvotní nálada všudypřítomného exhibicionismu, v pozadí je příběh, který dává knize stále kus vážnosti. Knihu si už asi znovu nepřečtu, nicméně jsem ráda, že jsem se nakonec odhodlala a přečetla si jí. Krásně mi zapadne do "řady" třeba s knihou Příběh O: Krásná z Roisy.
A na závěr si dáme malou ukázku:
Probouzí mě moje vlastní blábolení. Co jsem to drmolila? Nevím. Třesu se na celým těle. Mozek začíná pomaličku zase šrotovat. Co tady dělám? Co se mi stalo? Chci se zasmát, abych zahnala svou bezmoc, ačkoliv v pokoji nikdo jinej není. Pousmáním si trošku natrhnu koutek, protože mám úplně suchý rty. Můj anál! Proto jsem tady! Byl přece taky natrženej. Ruka mi cestuje dolů k zadku.
A co vy? Četli jste?
Anet
Žádné komentáře:
Okomentovat