Krásný den,
tenhle měsíc je to v pořadí druhá knížka, z které na mne civělo "OKO", jednou do hloubky duše a jednou z čirého děsu.
Ráda střídám žánry. Po téhle knížce jsem sáhla z důvodu cynického humoru, který slibovala anotace. Stále jsem ale tak trochu v pekle a tak pojďme rovnou na věc.
Okem do duše byla kniha Grey (recenze zde: http://zdravakrasna.blogspot.cz/2016/02/recenze-grey-eljames.html), okem čirého děsu pak toto:
Kdo je autor knihy David Hidden?
Jméno je především pseudonym. Narodil se v kanadském Montrealu jako syn Francouzky a Američana. Studoval literární vědu, avšak studium přerušil. Vystřídal nejrůznější zaměstnání ať už jako propagační agent, nebo trávil čas na ropném vrtu, či prováděl turisty po parcích. Píše romány jak ve francouzštině, tak v angličtině.
OBSAH KNIHY
Děs, ano, obsahem knihy je především hrůza, děs a strach v různých formách. Od první stránky do vás tvrdě kopne a pak už to je jen jedna super rychlá jízda. Hlavním hrdinou je Pé, Pé, jež má několik jmen a identit, protože je v programu na ochranu svědků. Kdysi se v Teheránu něco stalo.
Dneska se ale musí stůj co stůj vrátit, protože se ztratila jeho dcera, stopy téměř nejsou. Jeho přátelé z minulosti ale ještě vyškrábou zbytky přátelství, a snaží se mu pomoci. Pé je alkoholik (poslední dobou je alkoholik každý druhý hrdina), jež se drží, jen aby svou dceru našel. Cesta ho zavede až do hlubin porno průmyslu a také na pár chat, kde by určitě nikdo z nás být nechtěl, a to si tam můžou růst třešně jak jen je libo. Paříž má zkrátka mnoho podob.
Knížka vám opravdu šlápne na kuří oko hned od prvních 3 stánek. Mě tedy vyrazila dech, jsem zvyklá na ledasco, ale některé scény, ve mě jakožto ve stejném pohlaví, které zažívá muka, vyvolávaly šílené představy. Knížku jsem zhltla za 3dny, a i noci jsem musela neustále přemýšlet, jak hrozný by tohle bylo. Autor pracuje se strachem úplně jinak, než jsme normálně zvyklý, nezvyšuje brutalitu, ale vrhne vás do ní jak kus žvance do klece lvu a pak, když se téměř bojíte otočit stránku, protože prosvítá nová kapitola, jež vždy začíná, jak začíná, tak se vám až neuvěřitelně uleví, protože vrah jen obědvá. Bojíte se vy, bojí se hlavní hrdina, bojí se okolí, bojí se všichni... A nejúžasnější na tom všem je, že je tu vrahem opravdu zahradník - ačkoliv to působilo vždy jako klišé. Je ale zahradník opravdu zahradníkem? A co závěr? Štastné konce mají mnoho podob a některé kladou přespříliš otázek, najde Pé svou dceru Taru?
Hodnotím (podle databáze knih) 4hvězdičkami z 5.
Knihu je možno zakoupit např. zde: http://www.albatrosmedia.cz/des.html
Anet
Závěrem krátká ukázka:
Dlouhé blonďaté vlasy jí visí do obličeje. Na některých místech jsou v nich vystříhaná kolečka a čtverečky a pod nimi je vidět bílá kůže na lebce. Jsou to místa, do nichž jí zabodával jehly jako při akupunktuře. Je nahá a prsa na ní visí jako bezkrevné laloky. Na zadku a na břiše má stopy po bití. Nasucho oholené přirození má oteklé a rudé jako rozpůlené rajské jablko. Jednotlivé modřiny se jí na nohách slily v jednu obrovitou podlitinu, sahající od stehen po lýtka. Ve vydezinfikovaných ranách po prstech na levé noze jí občas zacuká, ale není to ostrá bolest, cítí ji jen jako malé zvířátko hlodající maso a kost. Nechce se jí na záchod. Nemá potřebu močit.
Žádné komentáře:
Okomentovat