Spartan race Kids - hrdinové a závody z pohledu mámy

Spartan race je extrémní překážkový a běžecký závod, kde jde především o překonání sama sebe, běhá se v dospělé a dětské kategorii a má několik úrovní.

Je sobota, sobota 23. 4. 2016, den na který se nemálo lidí těšilo a nemálo lidí z něj mělo své první Spartanské bobky.

Letos jsem se nemohla účastnit, asi by se mimčo v pupku trošku hněvalo a vzhledem k počtu týdnů, by si mohli někteří závodníci na trase dopřát luxusní zážitek aneb "porod malého Spartana v přímém přenosu a na dráze". Nejstarší syn v tom ale rodinu nenechal a hrdě hlásil s dostatečným předstihem, že Prahu poběží.

Mlžný opar na obloze, brzká ranní hodina, snídaně, příprava batohu, tiskneme reverz. "Dneska mami cukr můžu, když potřebuju bejt divokej na závod?" Dostává karamelky (normálně to díky ADHD prostě nejde). Odcházíme.

Protože je místem festival arény Výstaviště Holešovice, seběhneme kopec a valíme si to přes Stromovku (včera jsem ještě slídila na facebooku, zda Stromovka nebude uzavřená kvůli závodu, protože jakožto místní, jsem si stále neuměla představit, kudy závod povede a jak tohle celé dopadne, bylo mi řečeno, že parku se to vůbec netýká, no pomlčela jsem a myslela si své).

Trasa dospělý

Hned pod Slamníkem (restaurace letitá) se už valí vlny běžců, ve svižném tempu (asi jako výklus pro pivka, když padáte na ústa žízní v parném létu). Jdeme tedy stejným směrem jako běžci běží - první místo kde také potkáváme "dobrovolníky", jež si povzbudivě plácají s odvážlivci. O kousek dál už je vidět príma výstup do kopce (kterej teda upřímně nesnáším tak nějak celkově - dvakrát jsem do něj stoupala se synem na hrbu pro kešku a stačilo), nejde o obyčejný výstup ale pěkně pytel na záda a mazej. Uprostřed kopce vidíme i první "zastávkáře". (z druhé strany běžecké trasy po parku byly překážky už veselejší, nechyběly kůly, memory test, vylepšené ručkování z kopce do kopce, potápění se, zatraceně nízké kolty v podobě drátu, zkrátka to bylo, jak má být)

Start

Pak už si to svižně mažou dál, když snesou z druhé strany pytle dolů - i když jeden úsek vypadal spíše jako povinná chůze, tam snad neběžel tu rovinku nikdo (i když jsme šli zpět). Nejspíš ten pytel dal zabrat.

Dále už se nikomu ani pod nohy nepleteme, trasa pro běžce výborně značená řekla bych, šipečky, fáborky a je jasné více než dost, že Stromovka posloužila především k té běžecké části.

Dostaneme se na místo dění a jdeme si vyzvednout startovní balíček pro syna, celkem snadno nacházíme, jen jsme vlezli špatnou stranou a museli jsme se lehce promotat, což dělalo více diváků, naštěstí to ale vypadalo, že se všichni snaží dělat co nejvíce prostor běžcům. U registrací to vypadalo, že to solidně šlape a ubíhá a nikde se netvoří přehnané fronty (bylo ale teprve 9:20 ráno).

Horolezecká stěna byla už tou dobou ucpaná až běda a vypadalo to u ní podobně jak loni u sítě v Liberci. Podle komentářů na facebooku se dost lidí rozhodlo raději pro angličáky, aby nemuseli čekat (taky řešení). Celkově jsem byla naprosto fascinována tím, co vše dokázali organizátoři do toho prostoru nacpat a tak, že to bylo přehledné, nevypadalo to na zmatky, bravurně zvládnuté a na město klobouk dolů. I když překážky mnohdy odpovídaly městskému typu - podlézt cosi po betoně plazmo vpřed, nevypadalo vábně, ale patřilo mezi ty snazší.

Hlavně přelézt

Nechyběly šatny a toalety značně navýšeny a namnoženy a celkem se zdálo i bez front. U kotle to příjemně vřelo a už už jsme viděli stupat dým a řev AROO!! se valil výstavištěm. Křižíkova fontána mohla zvuku závidět. Strejda jumping jack zase nechyběl. Viděli jsme několik překážek, kde se některé zdáli i složitější jak v Liberci ale stále to za mě postrádalo tu krásu přírody a toho, že je mezi překážkami velký prostor (ovšem oko divákovo si opravdu přišlo na své). Také k mému překvapení a zklamání se ranní vlny vracely ČISTÝ - no kdo to kde viděl? Čistej Spartan, to mě poto. S ubíhajícím časem se asi někde něco rozbahnilo a vraceli se už lidi stylově vyfešákovaní.

Tahačka pytlů

Je cca 12 stupnů je 10:05 a řítí se první vlna malých dětí, kterou spatříme - tohle jsou opravdu malý špunti. Velká pochvala "hosteskám", co děti rozjela takovým způsobem, že jim stříkalo natěšení z očí jak napěněné šáno. KDO JSME? SPARTÁÁÁÁÁ. Děti oči navrch hlavy a tuhle vlnu si zaběhli i rodičové s těmi menšími. A už se valíí. Hned na startu kolize, pár dětí leží na zemi, některé dětičky táhnou rodiče za ruku a oni ztrácí čepičky.

A přichází část, kterou jsme prožili na vlastní triko - VLNA 10:35.

Nošení pytlů

Děti se řadí a tak dávám Mátovi instrukce, že až bude na startu, přesunu se více dopředu abych ho mohla podporovat, mezitím si manžel obešel trasu a udělal záchytné body pro sebe, abychom se rozprostřeli po celé trati. Přichází rozcvička, následuje třikrát AROO a už se to valí.. No ty brdo, čekala jsem cokoliv, ale tahle rychlost překvapila tolik rodičů, že se jak splašení vyvalili do všech stran, aby ty děti vůbec někde zastihli. Mobily a fotáky, kamery a pokřiky - to jsou rodiče :D

Ihned po závodu a doma

A už jsou tady balíky slámy, podlézání, přelézání, plazení, fanouškovská základna rodičů je v hojném počtu a řve se z plných plic. Nikdo se s cvrčky nemaže a tahají pytle vzhůru, pronesou je pěkně po trase i náhrada oštěpu je vidět - nějaký ten kolemjdoucí utrousí poznámku: "tak to si dělaj prdel, jim to solidně naložili". Děti jsou rudý jak raci, vlasy se rousají po čele, čelenky strhávají a odhazují mikiny v dál. Tep a bušení srdce přehluší snad vše. Cílová rovinka a přelézání, podlézání dobíhání a medaile. Tady teda musím podotknout, že se nekonalo slíbené předávací Jů a Hele (mysleli jsme, že se bude týkat všech dětských závodů), ale krásné slečny to jistě vynahradily. Později či dříve však i tyhle plyšový hrdinové mládí nastoupili a podpořili děti, které to nemají tak jednoduché s pohybem, velké díky organizátorům za umožnění a mega respekt 4 hrdinům a největším SPARTANŮM onoho dne. Hendikepované děti si určitě prožily svůj SEN. A znovu se ukázalo, že sport nejen lidi spojuje, ale VŠICHNI překonáváme sami sebe.

Vyhrané tričko se hlavně synovi líbilo více, než to lonské oranžové, letos pěkné šedé a funkční. Krásná krabička obsahující půlku medaile pro Prahu, jen škoda, že se na Slovensko pro tu druhou část nedostaneme. A pak medaile na krk.

Poklad

Hrdost veliká a plíce v kopru :D

Bezprostřední reakce syna: "Hustý mami, máš něco k pití?" heká, funí a rozbaluje krabičku, kterou dostal navíc "Mami jen půlka další medaile? Kam jedeme pro tu druhou? A co takhle ještě tam jak jsme byli loni (Liberec) šlo by to?".. Jednou mákne s matkou i Sprint :)

Občerstvení na každém růžku, závodníci prchající do svých aut na parkoviště, ale celkem velké množství se valilo přes Královskou oboru. Nechyběly ani machrovinky s obří pneu a přehazováním si jí jako patky z vlasů, nebo jste si mohli porazit borkyni v páce za Linu. (ale už na facebooku zaznělo, že nechat se porazit ženskou za tatranku nic moc) Na velkém pódiu také proběhlo vyhlášení ELITE VLNY, nej. muž za 30min a nej. žena za 36min - borci (trasa necelých 7km a 20překážek).

Velké díky za počasí, což vypadalo nejdříve hodně zle s předpovědí, ale já v 18hodin koukám z okna a teprve se rozpršelo (na místo to máme kousek - cca 3km) takže snad i tam přežila akce nejlepší čas v naprosto špičkovém počásku.

Závěrem trochu pohybu a odhodlání

Opět se prostě zadařilo a já jsem pyšná na toho našeho kluka, že ačkoliv musel překonat své obsese a spoustu dalšího s tím, že to vypadalo, že se snad ani nerozeběhne, nakonec to zmáknul ve velkém stylu a už se těší na Liberec, pokud i tam bude ta dětská trasa.

Už se těším, až to pokořím příští rok. Ale to je ještě nějaká ta cesta přede mnou, nejdřív musí mimčo na svět.

(EDIT: jeden by řekl, že ho závod vyřídí - uběhnout závod, ujít 8km cestu, pak si 3 hodiny hrát na hřišti tak usilovně, že z něj cákal pot, pak s rodiči v nákupáku a ted tu ještě vyšiluje po pokoji)

Vaše Anet a bojovník Matyáš

ZÁVĚREM NAPROSTO NEUVĚŘITELNÉ VIDEO (NEVÍM ZDA JE I STRŮJCEM ALE NA FACEBOOK VLOŽENO KARLOSEM ŠMOLÍKEM) - TY NEJVĚTŠÍ SPARTANI A JEJICH VÝKON: https://www.facebook.com/karlos.smolik/videos/2033600973532070/