Devátý měsíc těhotenství - obavy

Krásný den,

tak jsme se překulili do závěrečné fáze čekání na miminko, pro mne do období, kdy si hormony už dělají, totálně co chtějí.

V tomto měsíci nás hned ze začátku čekalo kontrolní vážení miminka, 36tt a 2700g, otevřená na 2prsty a čípek skoro fuč.

Protože mi ale lékař řekl, že se nic neděje, tak jsme si naplánovali na víkend (bylo krásně) velký výlet. Okoř. Mělo to být jen takové procházení se, ale nakonec z toho bylo více než 12kilometrů a to včetně kopců. Druhý den pak kratší výlet za polovinu kilometrů a poté jsem si nechala napsat od Alči, jak to se mnou vypadá. Kdybych toto tušila, tak se nikam nevrhám.

Začíná mě pohlcovat taky fakt obří strach z porodu, jen mám poslíčky, začnu brečet a panikařit a nějak se toho nemůžu zbavit, vyšiluju, že rodit nechci a nebudu. Poslední porod se všemi těmi křížovými bolestmi byl opravdu hrůza a obavy, že to bude stejné, mě děsí.

38 týden

Otoky se taky zvedají, zaznamenán velký progres a to i ze strany manžela: Prosím tě Míšo, proč si udělal tak velkou díru do pytlíku s ořechy? Vždyt se rozsypou. Muž: Prosím tě, tu díru sis tam udělala ty, jak máš napuchlé ruce, tak by ses tam tou malou nedostala.

Následující víkend jsme si dali s mými rodiči něco přes 10kilometrů. Na jednu stranu se cítím fajn, na stranu druhou mi je dost mizerně. Člověk si říká jak je na tom dobře a pak mu muž řekne: viděl jsem na hřišti maminku s břichem větším, než máš ty a čile tam lítala kolem prolézaček s dítětem. Asi to nemyslel zle ale mě to teda bodlo. Dělám, co můžu a jak můžu. Stále ještě pracuju, i když z domu, ale veškerá psychika jde stranou a už se mi jen zdá o porodu a o vší té bolestné hrůze.

Člověk má sbaleno, imrvére tuhé břicho, kontrakce téměř pořád a dost vyčerpávající, nízkej tlak, pocit na omdlení a pak když se po iks dnech dovoláte do porodnice tak vás objednají jako bezproblémovou až za dalších 14dní. Nejistá, nervozní, unavená, protivná.

Na jednu stranu to chci mít za sebou, na stran druhou bych to nechala tak, jak je, abych se tomu porodu vyhnula. Bojím se, že to bude rychlé až moc a nestihnu nikam dojet, než přijde muž z práce aby hlídal děti. V baráku nikdo imrvére není a všechny hlídací směny jsou zhruba 30 minut až 4hodiny daleko. Bojím se, že to bude v noci, že musím čekat na taxíka a po zkušenosti s minulým odvozem, kdy jsme jeli těch pár km snad hodinu a čekali 20minut a muž nenechá děti jen tak samotné doma. Ze všeho jsem nervozní. A když se kolikrát kolem vás mihne mladší dítko a ptá se "mami ty brečíš?" a vy máte bolesti a usmíváte se, že ne, že máte vážně v oku komára, přijde vám to k pláči ještě víc... ZATRACENÉ HORMONY!! :)

Víkend s rodinou manžela

Po nějaké době mám za sebou dvě kontroly v porodnici společně s ozvama, musím říci, že přístup v Motole se změnil, sice tam sedí stále stejné slečny/paní ale jednozačně už nečekáte 5hodin - poprvé jsem měla vše hotovo za 3hodiny a podruhé dokonce za 2hodiny (ozvy, poradna a vyšetření).

Otevřeno na 2prsty a kousek, hlenová zátka dávno fuč, bouřky, sex, maliník, horká vana, skákání na balonu, dlouhé ale opravdu dlouhé procházky a pořád nikde nic.

Už jen kousíček dní a dostáváme se do statusu - PŘENÁŠÍME. Když píšu závěr článku, mám za sebou noc s 11hodinovými bolestmi po 5-10-15minutách, stále prostě nepravidelně, za to tedy vydatně, ráno pak vyčerpaná přemýšlím, kde tedy je to miminko? Proč všichni hlásí, že je třetí porod rychlý, téměř pohodový?

Už je to dlouhééé, právě byla zase bouřka s kroupama, kontrakce opět jsou ale stále nepravidelně, ačkoliv jedna má i kolem 50vteřin. Stáhla jsem si na ten svůj boj s poslíčky i aplikaci: https://play.google.com/store/apps/details?id=martin.contractions&hl=cs

Horko je nepříjemné, kila se zastavila na 23. Tak uvidíme, co dnešní bouřka přinese :)

A jak to bude dál? Počkáme.. A protože ani my nevíme, kdy to přijde, tak nás prosím nerušte neustálou otázkou:  KDY? UŽ? JAK DLOUHO JEŠTĚ? RODÍŠ? UŽ VÁS JE VÍC? Ačkoliv je to těžko uvěřitelné, když vám tuto otázku položí 30lidí denně, otvírá se vám kudla v ruce. :)

Anet

V tomto měsíci jsem taky slavnostně dokončila recenzi na těhulkovskou knížku a rozhovor se samotnou autorkou: http://zdravakrasna.blogspot.cz/2016/05/recenze-jsem-tehotna-ne-nemocna-renata.html