Krásný den,
tak zase nastal čas, přečíst si něco jiného, než knihu o autismu. Těch jsem přečetla za poslední týdny požehnaně a stále mi přijde, že to není dost, abych pochopila své dítě. Oddech je ale potřeba a tahle knížka k tomu náramně sedla, tlustá akorát abych si jí mohla podložit i hlavu při nekontrolovatelném usínání a zároven má naprosto přesnej název - údernej a vostrej, přesně takovej, kterej naláká, když potřebujete odfrknout.
Jakej, že je to příběh? Zkurvenej, zkurvenej příběh.
Kdo je autor knihy Bernard Minier?
Kdo by to byl řekl, že celní úředník bude spisovatelem, i zde je vidět, že stačí nosit v hlavě příběh a pak už se může stát cokoliv. Francouzský autor, který od své prvotiny Mráz, která byla velice úspěšná jak ve Francii tak třeba v Německu, pouze píše. Narodil se v roce 1960 a vyrůstal ve Francii, odkud pochází také jeho hlavní hrdina již i v ČR vydané trilogie.
kontakty na autora: http://bernard-minier.com/
OBSAH KNIHY
Do knížky jsem se pustila s nadšením a velkým očekáváním. Nikdy jsem tahle témata nemusela, ale čím jsem starší, tím víc jim přicházím na chut. Čekám něco bez přemýšlení, něco co parádně pošlape.
Hned ze začátku vás to napne jak strunu, pěkně vás to dílko našponuje a už jen čekáte, co bude dál. Henry a jeho dvě lesbické matky, vztahy opředené tajemstvími. Parta pubertálních přátel na život a na smrt. Vraždy, požáry, sledovačky, podivné sexuální párty v kostýmech. Chvíle napětí, vyděrači, dluhy, úmrtí, spermabanky, horory a vy. Vy pořád nevíte, kdo je vrah.
Příběh je vystavěn na spoustě tajemství, každý ho má a někteří jich mají dokonce tolik, že by je mohli vyvážet. Už jen samotné místo kde se děj odehrává je "oploceno" mlhou. Malý ostrov, na který se dostanete trajektem, spoustu malých ostrůvků, mezi kterými obyvatelé pendlují.
Vše bývalo klidné, než se v rybářské síti našla mrtvola sedmnáctileté dívenky. Protože mnou cloumá delší dobu velká únava, stávalo se mi, že jsem ztratila niť, je to jedna z těch knih, kterou čtete, a už nepustí, ale doporučuji být pln sil a bez únavy. Ztrácela jsem se v postavách ale nikterak zásadně, aby to ovlivnilo dojem.
Napsala bych toho tolik, ale každá druhá věta by byla spoilerem. Když už jsem měla skoro spojitosti a myslela si, že vím, kdo je vrahem, přišla rána z čistého nebe, myslím, že zápletka v závěru a finish bych přirovnala k závěru ve Zmizelé od G.Flynn. Ano můj velice troufalý názor. I když k té knize přirovnávali mnoho knih, ani jedna mi nepřišla srovnatelná, ale tady mi ten okamžik přišel, minimálně co se úžasu týče, podobný.
V knize je také krásně nastíněno, jak nebezpečně dnes žijeme, co vše o sobě prozradíme a co vlastně ani prozradit nemusíme a stejně to o nás může kdokoliv vědět. Jsme jako malé nudličky na talířku, které stačí hůlkami nabrat.
Mrzí mě, že jsem si nevšimla dříve i předešlých autorových knih a moc ráda si je přečtu, co víc, kniha nadchla i manžela.
Knihu zakoupíte např zde: http://www.albatrosmedia.cz/zkurvenej-pribeh.html
Anet
Ukázka:
Dveře boxu toho chlapa se hlučně otevřely. Pět metrů ode mě začal nadávat a já jsem slyšel, jak mlátí do zdi a jak něco padá na zem a rozbíjí se. "Do prdele! Svinstvo jedno zasraný." Se sevřeným srdcem jsem si začal fotografie prohlížet. V paměti mi nezůstala žádná vzpomínka na šťastné chvíle, které zachycovaly. V těch pohledech a úsměvech se bezpochyby nacházelo štěstí.
Žádné komentáře:
Okomentovat