Recenze - Jóga nejen pro holky - Rachel Brathen

Krásný den,

tak se to stalo skutečností, pohltila mě jóga. Pořád jsem se do toho nemohla dostat a pak najednou přišla jógová výzva od Jóga dnes. S dětmi jsme se do toho položili, já se začala více zajímat o pozice, sledovat různé lidi na sociálních sítích a postupně se ohlížet i po nějaké literatuře.

Originál popisek knihy: "Kniha jógové lektorky, která denně na svém Instagramu inspiruje více než milion lidí po celém světě. Najdete v ní silný osobní příběh protkaný krásnými fotografiemi a zdravými recepty, a především jógové sestavy pro všechny stupně pokročilosti od začátečníků až po zkušenější jógové nadšence, zaměřené na různé části těla. U složitějších cviků nechybí varianty pro začátečníky či pro ty, jejichž fyzická kondice nedovoluje příliš velké rozsahy pohybů. Otevřete svá srdce, najděte klid a rovnováhu!"

KDO JE AUTORKA KNIHY?
Yoga girl - aneb Rachel Brathen, dívka, jež se rozhodla vyprávět svůj příběh o nelehké cestě životem. Autorka je instruktorkou jógy. Žije v Americe a je maminkou.

Instagram: https://www.instagram.com/yoga_girl/

Run Tour s kočárkem a Run Up do schodů - běh s přidanou hodnotou

Krásný den,

ráda bych se vrátila trochu zpátky a povyprávěla o bězích, které pro mne měli nějakou tu přidanou hodnotu. V letošním roce běhám většinu, převážnou většinu, se svou kamarádkou Romčou. V běhání si vyhovujeme, protože neběháme na sílu ale pro radost a zážitky, a i z toho důvodu si vybíráme závody, kde máme to "něco" navíc.

V prvním případě to byl běh Run Up, ten jsem chtěla běžet už v lonském roce, ale bohužel zdravotní stav tomu moc nepřál.

O co jde? Run Up je netradiční běh, velice netradiční, a to v tom, že se neběží ani rovinka, ani kopce ale běží se v budově, do schodů.

Máma trapka, táta trapák

Krásný den,

zpozorněte vy, kdož chcete kvalitní antikoncepci a také vy, kteří máte doma nastražené kostky Lega. Ty malé pestrobarevné ve tmě číhající potvory, tiše vyčkávající na vaše rozespalé nohy.

S každým dítětem roste pravděpodobnost, že se už nedostanete z jejich dosahu. Pokud máte rodinné příslušníky z věkové kategorie babička a dědeček daleko, hrozí to ještě o trochu víc. Pokud máte děti s jakýmkoliv hendikepem, máte jasný obraz toho, jak strávíte zbytek života.

My jsme se s mužem ale tak dlouho hledali až jsme se našli. Tedy naděje umírá až poslední, a tak společně v řevu našich milovaných kopií nás dvou, sníme o některých věcech:

- o tom jak se jednou v klidu vykadíme
- o tom, jak nám nikdo nepoleze do vany, nebo nám u toho nehodí do obličeje botu
- o tom, že si nešlápneme 365 x v roce na jakýkoliv předmět, který jsme si rozhodně na zem sami neodložili
- o tom, že kdesi v horách leží opuštěná chata, kde se jednoho krásného dne probudíme
- o tom, že v nebi se jen spí, čte, pije víno a nedojídají se jen rozplizlé zbytky čehosi z koberce aby se ušetřilo
- o tom, že se vám stále nelepí nohy a ruce ke všemu na co sáhnete
- o tom, že budeme spolu sami

V podstatě bych byla schopná vytvořit materiál na roli kuchyňských útěrek, ale nebudu vás tím obtěžovat. Zastavíme se u posledního bodu.

Matka na tripu: Pyreneje - IV. část

Krásný den,

dneska jsme vstávali velice brzo - tedy ne s ohledem na mne, ale s ohledem na mé hostitele. Uděláme si snídani a přichystáme svačiny do batohů. Tady mám jedno velké plus, nemám batoh a tedy si nic krom fotoaparátu jako dělo nenesu (jo pak ještě kapesníky a telefon).

Jedeme do Pyrenejí a budeme se šinout nahoru ke Třem seňorům (2175 metrů nadmořské výšky). Večer jsem nad tím mávla rukou a nadšeně pokývala. Ráno to tak nadějně nevidím.

Manželovi jsem kladla na srdce, aby zjistil, jestli se pohrneme do nějakých kopců a co mám mít případně za oblečení a za boty, odpovědí nám bylo, že mi stačí žabky do města a tenisky.

Nu což, ráno tedy vyrážím v tričku, džínách, teniskách a v mikče. Když se rozhlédnu po místnosti, kde se válí obří turistické boty, hůlky a batohy, začnu se drbat za uchem, protože tady mi něco nesedí.