Krásný den,
tak tu máme zase jednou mou úvahu na jedno z témat, co se mě momentálně taky tak trochu dotýká. Dneska se pokusím zastat všech "normálně" vypadajících lidí, ale i těch, co jsou zkrátka více hubení od přírody a nehubnou nýbrž se snaží přibrat, což je ještě složitější jak samotné hubnutí. Nevím, jestli je to jen můj problém, ale čím dál častěji vidím, že to, že je někdo štíhlý, je téměř trestné! Proč mi to přijde?
Ani jsem si nevšimla, v poslední době, že by se někdo posmíval někomu tlustému nebo někomu s nadváhou. Dřív to bylo na denním pořádku (především mezi dětmi ve škole), jeden by si řekl, že se možná lidi naučili k sobě chovat, ale ono ne! Oni se smějí právě těm hubeným. Znám to od syna ze školy, kdy mi s brekem přišel ze školy, že se mu pořád smějou, že je hubenej a že takový brzy umřou. Samotní posměváčci pak ale váží v deseti letech šedesát kilo a o rodičích nemluvě.
Abychom si to ujasnili, mně nevadí lidi s nadváhou, je to každého věc, ale vážně učíme doma děti, že být jako kulička je vlastně normální? Že je to dokonce zdravější, než být štíhlý s tělem plným svalů? A není ani výjimkou, kdy maminka školních dětí stále věří, že to jejich děti vyběhají! Ale kde že, možná v pohádce. Tohle oblíbené pořekadlo platí u batolat, která ještě nechodí a mají dětské faldíky, určitě to nezafunguje u desetiletého kluka, který s věkem víc a víc sedí u techniky a s kámošem se kope do zadku na lavičce v parku.
A ted k nám dospělým. Pokud jsem byla devadesátikilová manka, každý se jen usmíval, a když jsem si přidala knedlík, maximálně povytáhl oko. Nikdo si nedovolil říct mi: "Hele ty jsi nějak při těle!" (a já si toho cením, mindrák z váhy nepotřebujeme nikdo: NIKDO!)
Když uplynul nějaký čas a já se dostala na šedesát pět kilo, tak už jsem byla jen nezdravá, moc hubená, příliš hubená, nemocná a pohublá a dokonce: ANOREKTIČKA. "Proč se vlastně tolik hýbeš?" "Co tě na tom baví, se tak dřít?" "Jíš ty vůbec?" "No jo, ty se máš, to mě zhubnout nejde." "Nemáš ty tu anorexii?" "Už bys hubnout neměla!" Nedej bože, když vás vidí v Pekáči s hambáčem, nebo s krabicí pizzy - "Pááááni ty jíš tyhlencty věci joo? To seš teda čuně."
Vážně je normální, každého shazovat a rýpat, že vypadá na smrt nemocně, když je štíhlý? Už když jsem měla sedmdesát kilo a stále byla, chcete-li podle BMI, v nadváze ke své výšce, tak se to kdekomu nelíbilo. Věřím, že každý, kdo zhubl, zažil tu slávu ve stylu: Jak si to udělal a WOW a pak přišla studená sprcha.
Je to závist? Nebo se nám tak strašně povolila hranice toho, kdo je vlastně normální, zdravě vypadající člověk?
Nedávno jsem si vyslechla, že jsem na hranici podváhy (ne, vážně nejsem, i lékař, je nadšený, jak zdravé tělo mám). Jenže pak následovalo, že vlastně se dotyčný stýká jen s okolím, kde má nadváhu každý.
Není to třeba tím, že už je nás tolik s nadváhou a obezitou, že jsme zapomněli, jak vypadá normální člověk? Že jsme si natolik posunuli hranice, že nám je vlastně kdekteré kilo jedno, ale jak je někdo hubený, hned umírá na hlad?
Jím strašně ráda a nikdy jsem se netajila tím, že sportuju hlavně abych se mohla "nažrat". Věděli jste že 57% Evropanů vůbec nesportuje? JAKOŽE VŮBEC? To číslo počítá s lidmi, kteří nechodí ani pěšky do obchodu ale jedou autem i dvě stě metrů.
To je strašně vysoké číslo. Morbidně obézní lidi (termínem označována váha nad 150kg) jsou už běžnou součástí i našich životů, už to není jen vzácnost z televize. Na světě jsou téměř dvě miliardy lidí s nadváhou a následující rok jich podle prognóz bude o dalších sedm set milionů více. V Čechách je pak postiženo problémy s nadváhou a obezitou 52% obyvatel (číslo včetně dětí) a každým rokem toto číslo roste.
Opravdu máme zapotřebí se pochechtávat někomu kdo zhubl, nebo je přirozeně štíhlý? Je to závist nebo jen pokroucené měřítko?
Anet
Samozřejmě, pokud je váha opravdu velmi nízká a jedná se o PPP, je třeba to řešit, ale věřím, že většina pochopila, co jsem tímto chtěla říci.
Než jsem článek vydala, všimla jsem si, že se na instagramu řešilo na několika účtech podobné téma, kde hateři shazují normálně vypadající holky a ba dokonce i holky, které jsou vážně nemocné a za svou "chudou" váhu nemohou. Nestálo by za to se zamyslet, zda tím neubližujete stejně jako v případě posmívání se tlouštíkovi? Nikdo by se neměl posmívat nikomu a nikdo by nikdy neměl mít urážlivý postoj k něčímu zevnějšku.
Edit: Myslete také na to, že to, co vidíte na sociálních sítích, nemusí být nutně realita, ale zatažené břicho, zatlé svaly a stovka filtrů a aplikací na zvýraznění všeho možného. Vždyt dneska si můžete vyčarovat během tří minut krásně štíhlý pas, nebo trošku větší a kulatější zadek, stačí se naučit pracovat s technikou. A oblečené tělo může v super stahovacích legínách vypadat celkově jinak, než nahé.
Žádné komentáře:
Okomentovat