Run X - běh na 15km v pekle

Krásný den,

tak je to tu, zhodnocení jednoho z těch nejemotivnějších závodů, který jsem zatím absolvovala. Na té pomyslné špici zůstane Spartan race, protože ten pocit vysílení, kdy jsem nezvládla posunout ani ruku s jídlem k puse a když jsem pomyslela na to, že by mi pomohl manžel, tak jsem zjistila, že vyčerpáním nedokážu vysoukat z hrdla ani jedno slovo, to už se asi opakovat nebude. Především už umím zhodnotit své síly, že ano :D

Nepovažuji se za běžce, nemám objem kilometrů, nemám čas běhat pravidelně, a mým nejčastějším během bývají závody. Miluju tu atmosféru, tu energii těch lidí, zážitky a emoce. Letos mi od února, kdy jsme společně běžely v mínus 15 stupních Winter run, dělá partáka Romča.

Spolu se na každém takovém závodu domluvíme na nějaké další metě, tedy ač běháme rovinky, jdeme třeba na běh do kopců Prague Park Race a ač běháme tak max 7 kilometrů tak se registrujeme na Run X - běh na 15km.

Tohle ještě nezní nijak hrozivě ale když přidáte termín závodu červenec, už to trochu zavání extrémem.

Tak jako vždycky, nejdříve něco málo o závodě a pak šup na zážitek.
První ročník téhle srandy konaný v Radotíne v Beach Aréně naproti Biotopu. Prostředí nádherné, velmi jsem ocenila, že konečně také místo, kde se nepodávají jen párasy v rohlíku, langoše a podivné fláky sekačky s hořčicí. Tady si dáte mega poctivej burgr, kterej vám klidně servírují bez housky, protože respektují nějaké ty stravovací režimy každého z nás, anebo třeba udělají salát s kuřecím. Takže jídlo na místě palec hore.

Na místě byl i bazén pro osvěžení, sprchy a hadice, pod kterou šlo strčit kdykoliv hlavu. Dostatek slunečníků, čisté toalety. Registrace na závodě probíhala plynule, bez front (což také bylo nižším počtem účastníků - cca 90 běžících).

Vše bylo krásně slyšet, moderátor měl volume v rozumné hladince. Vyhovovala mi hudba - tohle zkrátka sedlo.

Startovné se zdálo poněkud dražší, pokud jste nevyužili hned první možnost koupě, pak už se cena stupnovala a na místě už byla docela "solidní". Ale těch 500,- pokud jste se registrovali včas, je běžná cena dnešních závodů úplně v pohodě.

V balíčku pak byl sack, nějaké sušenky, gel na nohy, letáčky, kupony na slevy, voda, RedBull. V ceně také fotky, čip, epesní medailička ve velikosti dětské hlavy :D

Veškeré informace ke startu dorazili včas, včetně mapy závodu. Dokonce jste se mohli zúčastnit běžeckých tréninků. A kdo si nevěřil na 15km, mohl si dát štafetku ve dvou na 7,5km.

Upřímně jsem zase až tak moc nepochopila, kdo závod pořádal, zda tedy Beach Aréna, nebo frontman Skyline Jacob Bína (znáte určitě i jako trenéra z projektu Transformers 42 nebo Sem tvoje máma), ale to vem čert, jsem z toho vedra už celá tumpachová.

S Romčou se sejdeme už cestou a společně dorazíme na místo, obě se staženými půlkami, protože venku je už tak měsíc 3 000 stupnů a dneska to vypadá na stupnů ještě víc. Vybíhá se ve 13 hodin, jistá smrt.

Krátká rozcvička s Kubou, instrukce, nažhavené mobily fronty do Biootopu, která vyvaleně zírá, co za magory se tu štosuje s úmyslem běžet.

Video ze závodu: Run X - 15km Radotín

Vybíháme v samotném závěru a máme tak možnost potkat hned na první dobrou zájezdce. Nějaký chytrák prohodí, zda jsme si nespletly závod s rychlochůzí. Ovšem na to mu víte co.

Je horko, silnice má asi 45 stupnů, je dusno, slunce pere. Běžci jsou před námi, drsnými chodci, dávno v čoudu. Na cca 1,5km pak Romča klopýtne, možná se jí zamotá hlava a padá. Počkáme až se srovná a běžíme dál. Po druhém kilometru se domlouváme, že závod vzdává a zůstane na občerstvovačce, at běžím dál. Běží se část kolem silnice, výheň a horko.

Když doběhnu na občerstvovačku, tak jí ještě zpět mávám, stále ji vídím a vím, že pokračuje, prý doběhne až k Jitce (ano můj bývalý sparing ted dělá dobrovolníka na všech závodech téhle planety). Můj samotný běh byl pak celkem nudný, trasa ale nádherná, opravdu skvěle zvolená, miluju závody kde se neběží kolečka, ale prostě z bodu A do bodu B, nebo se vyběhne a doběhne.

Co je další skvělý bod tak dobrovolníci celkově, všichni milý, motivující, žádný otrávený jelita stojící opřený o patník datlující do mobilu, ale opravdu účastný toho, co se právě děje a koná. Ochotní polívat vás vodou, pomoci vám vydýchat se. Po cestě nechybělo zajištění policisty a také jedním hasičským vozem, tady byl okamžik, kdy jsme všichni byli jak filmové hvězdy :D

A opět se také ukázalo, že sport nezná špatných lidí a sbližuje. Jakýsi pán ve své chatičce vytáhl hadici a kropil závodníky aby je osvěžil.

Trasa špičkově značená, všechna místa, kde by jeden váhal, polepené šipkami, "mlíkem", nechyběli  cedule se značením kolik km už máme v nohách.

Při doběhu si s vámi plácl snad každý, emoce praskali ve všech a podpora obrovská. Jak jsem nejedla asi sto let pomeranč, tak ted jsem snědla asi půlku bedny :D Dokonce jsem předběhla asi 5 lidí, pokecala s jakýmsi klučinou po trase.

Když jsem pak hledala Romču a nenacházela, tak nám s Jitkou došlo, že asi doběhne celých 15km. Pak to najednou slyšíme - číslo 11, poslední běžec! Limit se blíží ke konci, je to výzva. Romča dobíhá. A dokonce v limitu! V závěru se pak objímáme, slzíme. Romča je už ta kategorie o deset let výš než já a zvládla to. Aniž jsme kdy uběhly takovou štreku. tyhle zvednuté rukavice, co vhazujeme do ringu jsou prostě boží.

Nikdo vám to nevezme. O to víc emotivní to bylo, že za mnou dorazil i manžel s kluky. Štěpán jako autista má letos opravdu těžké potíže ale zvládl vyhlášení vítězů, i když s obtížemi, a na after párty jsme už zůstat nemohli.

Zkrátka těšíme se na další termíny, protože když Jacob sliboval, že to bude vymazlenej závod, brala jsem to trošku skepticky. Ono ale vážně jo :) Takže tak trochu po jeho: Díky. Čau. Třeba na dalším závodě.

Anet

Aby vám nic neuteklo, tak sledujte facebookovou stránku závodu: https://www.facebook.com/runXradotin/?ref=br_rs

Instagram závodu: https://www.instagram.com/runx_radotin/

Úplně jsem zapomněla, na závodě byly pro kategorie prize money, také věcné ceny, masáže, no stálo to za to :)