pondělí 28. srpna 2017

Olympijský běh - když běžíte (pro) Zlato

Trochu zpět do minulosti, krátce před léto.

Krásný den,

běžecké závody a pytel, který se s nimi roztrhl. Pomalu se těším na mrtvou sezónu v létě, uleví se peněžence a nejspíše i mým nohám.

Olympijský běh, prvně jsem ho zúčastnila před dvěma lety, pak jsem tak tak měla odrozeno a letos jsem si ho nemohla nechat ujít. Pro mou vášnivou sběratelskou radost, se na Zlatých závodech rozdávali medaile.

Zlaté závody se konaly v Ostravě a v Praze (ve Stromovce), stříbrné závody pak proběhly v Plzni, Liberci a Frýdku Místku - zbylé závody v bronzu se odehrávaly na spoustě míst v republice.

Téměř 72 000 běžců. 86 závodních míst a navíc 376 školních akcí, kde se také vehementně závodilo. Závod měl také individuální část přes aplikaci Endomondo.

Někde startovné za 50,- někde za 100,- v Ostravě za 400,- a Zlatá Praha za 500,- Stihla jsem ještě pěkný "batůžek", takový ten sáček na cvičky a v něm jakési brýle na virtuální realitu, což zabavil nejstarší syn a dělá s tím jakési brikule.

Proteinové tyčinka, kterou jsem snad prvně po závodě zbodla, protože v tom vedru jsem sjela veškerou energii. Pojdme se ale vrátit na start.

Pořád vypadám u běhu děsně blbě :D
Kvůli závodu, i když ho mám kousek, musel dorazit z práce dříve muž, to jsou ty přes týdenní závody. Vedro je přímo brutální. Pere to jako blázen. Volba oblečení je tedy jasná, tílečko a sukýnečka, už abych měla břicho jako ze žurnálu a mohla běhat jako v reklamách od Nike jen v podprsence a šortkách.

Nyní by to většinu vyděsilo a byli by v cíli ještě rychleji než běžně a já bych se plácala někdy na konci. Areál Holešovic je super - měla jsem tu čest ho zažít minulý týden na Pražské štafetě, kde náš Štěpán běžel Bambini Run na 100m, jako nejmladší kategorie (zpětně musím ocenit organizaci, nulové čekání, vše okamžitě v rukách - v balíčku zdarma tričko, které sedělo velikostně, všichni se snažili aby děti nemusely nervózně čekat, těším se, až si tenhle závod jednou také zaběhnu, pro našeho Štěpu to bylo opětovné překonání sebe sama).

Nechybí zmrzka, voda, pódium, rozcvička a veškeré zázemí, kde se i děti můžou perfektně vyblbnout. (tentokrát jsme byli mimo dětské závody ve věkové kategorii, a tak jsem běžela pouze já, ani mě nedoprovodila žádná z kamarádek a tak ve frontě na startovní balíček čekám zbrocená potem sama)

Takové vedro, že si myslíte, že vám po ruce leze brouk a ona to kapka potu. Parno opravdu hrozné. Fronta na startovní balíček absolutně nepostupovala.

Start ale díky organizace proběhl naprosto na čas. Co ocenuji jsou startovní koridory dle času, o kterém si běžci mysleli, že ho zvládnou. Skromně se řadím do posledního koridoru a hned po prvním kiláku, kde se motám mezi lidmi si nadávám, že jsem se tak podcenila.

Trasa značená perfektně, seděly i kilometry, nechybělo občerstvení, kde ani nestíhali dobrovolníci nalévat pití do kelímků a rovnou jen trhaly kartony s vodou. Všichni se polévají a spoustu běžců, včetně mě, svírá lahev s vodou v rukou, když se za další kilák napijete, je voda horká. Po cestě také ovlažují hasiči a stříkají vodu.

Po doběhu pak krásná medaile a další cesta domů, tu jsem využila na telefonát babičce, protože téměř nemám čas volat. Tenhle růžový běh je prostě peckovní. Potkáte Vávru Hradílka, judistu všech judistů Krpálka a mnohé další sportovce.

Fotografie pak potěší a jsou k dispozici poměrně brzy. Skvělé jsou i výsledky, přehledné se spoustou informací. Nezbývá než se těšit zase na další rok a tentokrát už se vejdou do kategorií i děti a snad budou všechny doma.

Anet

Fotografie medaile převzata z webu: rozbehamecesko.cz