Vánoce 2019 - aneb nedráždi dýni

Krásný den,

po delší době se opět hlásím a rovnou s prosincovým speciálem z Vánoc. Tak jak to u nás letos probíhalo?

Jako první bych Vám chtěla napsat, že se udál, jak řekl sám manžel: "Zázrak saturnálií." Po několika letech jsem slyšela onu bájnou větu: "Miluju tě." U nás je to věc vzácnější než šafrán a je myšlena tak vážně, že pak máte chuť proskočit oknem. Za deset let jsem jí slyšela možná popáté. Aneb, to bychom měli první dárek. 

Naše Vánoce začali v podstatě výběrem stromku. Stalo se u nás v rodině totiž toliko věcí a velmi těžkých a náročných, že to chtělo alespoň ten velký strom. I jednoho dne zavelel muž: "Letos alespoň dva metry!"

No jistě, řekla jsem si, ty jeho řeči. A vydali jsme se koupit stromek. Poučení z předchozích let, jsme se rozhodli nechat děti při výběru stromku doma. Posilnili jsme se na tuto kratochvíli na místních trzích svařáčkem, zbodli jakési cizokrajné jídlo a k němu dostali svařáček číslo dvě.

Autista - Jak jsem objal bráchu

Krásný den,

kdysi jsem napsala článek o tom, jak šel autista "dokina". Článek zde Měl úspěch, protože byl napsaný trochu jinak - z pohledu dítěte, mnou vymyšleného pohledu našeho autisty a protože zase přišel zlomový životní okamžik, rozhodla jsem se ho zase pojmout trochu očima dítěte, které jsou stále jen očima matky.

Před třemi lety:
Nenávidím, když na mě sahají. Nesnáším, když se mě dotýkají. Vadí mi, když se ke mě jen přiblíží, jejich pachy, doteky, zvuky co vydávají, jak se pohybují. Nevyzpytatelně se tváří. Způsobují bolest jen nepatrnými maličkostmi. Oblečou mi kalhoty a ty mají uvnitř různé bolavé věci. Na tričku jsou cedulky, vše škrábe, lechtá - tak strašně to bolí. Často kvůli tomu brečím a pak je to ještě horší.

Recenze - První a poslední fitness kniha: Andy Pavelcová

Krásný den,

dlouhá pauza a nakupených spoustu restů, nejen, že jsem ve fázi cvičení nového programu od FitFab a to FitFab Well, ale také dočítám horu knížek, které jsem si zuřivě pořídila na léto.

Sportovní knihy, knihy o výživě - téma věčné a vděčné, především v posledních pár letech, kdy zdravá strava a pohyb pohlcuje obýváky i českých rodin a snažíme se konečně trochu se sebou něco dělat, nebo se alespon zajímat o to, jak být příkladem pro své další generace.

Jaká je tedy prvotina autorky několika cvičebních programů FitFab?

Originální popisek knihy: "Proč pořád nemůžu zhubnout? Jak to, že začnu cvičit a v tu ránu přiberu? Jak mám odolat sladkostem? Proč se musím do cvičení pořád nutit? Jak mám provádět cviky správně? První fitness kniha, která vám dá nejen odpovědi na všechny otázky, které si při hubnutí kladete, ale naučí vás přemýšlet tak, jak jste o svém těle ještě nepřemýšleli. Přestaňte opakovat chyby, kterých se při cvičení a snaze o hubnutí dopouštíte, a zatočte se zbytečnými kily jednou provždy. Je to zároveň i poslední fitness kniha, kterou kdy budete potřebovat. Hubnutí už nikdy nebude trápení. Čeká vás příjemná cesta, na které změníte nejen svoji postavu, ale především postoj k sobě samotným. Právě držíte v ruce dílo autorky úspěšného českého fitness programu - FITFAB Strong. Jejím cílem je nejen zvednout Čechy z gauče a naučit je pohybu s radostí, ale především přimět je zdravě přemýšlet, kriticky hodnotit a spokojeně žít. STOP VÝČITKÁM JEDNOU PROVŽDY, UŽ SE NIKDY NESTYDĚT V PLAVKÁCH. 

S autismem více než dva roky

Krásný den,

už je to dlouho, dva a půl roku, co se k nám vecpala nevítaná ale pořádná vtěrka "autismus". Nikdo o ní nestál, téměř o ní nevěděl a ona si sem vlezla, zabydlela se a ovlivnila v našem životě naprosto všechno.

Asi nikdo nám nevymaže z paměti ty otřesné noci, dny, záchvaty, pocity bezmoci, paniky, strachu a myšlenky na to, že si vezmete peněženku, doklady a už se sem nevrátíte. Jasně, je to něco, co si kdekdo neumí představit - "Jak ona na to může jen myslet?" - věřte ale, že někdy to bylo tak strašně náročné, že myšlenka na útěk byla opravdu všudypřítomná.

Můj muž jednou říkal, když jsme přijeli z nákupu domů, že myslel, že zastaví, uteče do pole a nikdy se nevrátí. Oni vzadu tak strašně řvali, moc hluku, moc ticha, moc světla, venku lidi, auta - ten se hýbe, ten ne - soustředte se na řízení v Praze.

Pražské mosty 2019 - Porozumění autismu

Krásný den,

tak nastal po delší odmlce čas něco napsat. Jako spoustu z nás jsem zabrousila na instagram, kde se mi zalíbilo pro čerpání různé inspirace i díky pružnosti a rychlosti celé sociální sítě.

Také tolik nepíšu, protože se s naším malým autistou zmítáme na poli PROGRESU, ano, konečně to není regres ale opak. Je to taková obrovská vlna, že je až k neuvěření - no dobře, trochu to přeháním, ale zkrátka, chceme z toho koláče urvat co největší kus.

Jestli jsem se tomu kloučkovi věnovala na maximum, tak ted je to ještě trochu víc, ale o tom vám napíšu příště (a opravdu to chystám - dvouleté srovnání).

Recenze - Vietnamská kuchařka - Bé Ha a její maminka

Krásný den,

dlouho jsem se nevytasila s žádnou kuchařkou, a tak je tedy na čase. Vietnam - nikdy jsem neochutnala nic přímo v restauraci, žádné Pho bo a podobné. Znala jsem tak maximálně nudle, bylo tedy na čase se do toho trochu položit a zkusit něco nového.

Originální popisek knihy:" Jedna z nejznámějších českých youtuberek Bé Ha, která stojí za vlogem Stylewithme, vám otevírá dveře do své kuchyně a zve vás dál. Jelikož je Bé Ha původem Vietnamka, naučí vás spoustu tradičních vietnamských receptů, které jí pomohla sepsat její maminka, takže jsou naprosto autentické a stoprocentně odzkoušené. Velkou výhodou této knihy je, že bát se nemusí ani ti méně zruční nebo hodně zaneprázdnění kuchaři - čekají na vás i zjednodušené verze receptů, které vykouzlíte opravdu velmi snadno. Tak si připravte hůlky a pusťte se do vaření s hahtegem #nguyenovickuchařka. Bude to stát za to!"

Recenze - FitFab Stronger - verze pro pokročilé?

Krásný den,

čas se nachýlil a stejně jako v loňském roce, máme tu velmi očekávanou novinku v oblasti cvičebních programů. Loni jsme netušili do čeho jdeme, letos víme, že to bude velkolepé. Tým "fitfab" to rozjel ve velkém. Nemusíte je sledovat pravidelně a určitě jste si jich všimli, ale i tak, pro nováčky, pojďme si je trochu představit a říci si o co jde.

Tenhle tým se skládá ze spousty a spousty lidiček, není to jen jedna osoba, co by vedla tréninky a pár "noname" osob, které stojí vzadu a vše to parádně oddřou. Tady má každý svůj prostor, své místo, svůj příběh. Ať je to dvojička z Running2, Katharine tanečnice, Andrejka přes výživu a sport, úžasná fotografka Ann a mnozí další.

Letos se tým opět rozšířil a figurují mezi cvičenci ve videích i obyčejní lidé z davu, na housle hrající bratr zakladatelky Andy a tak dál.

Recenze - Jóga nejen pro holky - Rachel Brathen

Krásný den,

tak se to stalo skutečností, pohltila mě jóga. Pořád jsem se do toho nemohla dostat a pak najednou přišla jógová výzva od Jóga dnes. S dětmi jsme se do toho položili, já se začala více zajímat o pozice, sledovat různé lidi na sociálních sítích a postupně se ohlížet i po nějaké literatuře.

Originál popisek knihy: "Kniha jógové lektorky, která denně na svém Instagramu inspiruje více než milion lidí po celém světě. Najdete v ní silný osobní příběh protkaný krásnými fotografiemi a zdravými recepty, a především jógové sestavy pro všechny stupně pokročilosti od začátečníků až po zkušenější jógové nadšence, zaměřené na různé části těla. U složitějších cviků nechybí varianty pro začátečníky či pro ty, jejichž fyzická kondice nedovoluje příliš velké rozsahy pohybů. Otevřete svá srdce, najděte klid a rovnováhu!"

KDO JE AUTORKA KNIHY?
Yoga girl - aneb Rachel Brathen, dívka, jež se rozhodla vyprávět svůj příběh o nelehké cestě životem. Autorka je instruktorkou jógy. Žije v Americe a je maminkou.

Instagram: https://www.instagram.com/yoga_girl/

Run Tour s kočárkem a Run Up do schodů - běh s přidanou hodnotou

Krásný den,

ráda bych se vrátila trochu zpátky a povyprávěla o bězích, které pro mne měli nějakou tu přidanou hodnotu. V letošním roce běhám většinu, převážnou většinu, se svou kamarádkou Romčou. V běhání si vyhovujeme, protože neběháme na sílu ale pro radost a zážitky, a i z toho důvodu si vybíráme závody, kde máme to "něco" navíc.

V prvním případě to byl běh Run Up, ten jsem chtěla běžet už v lonském roce, ale bohužel zdravotní stav tomu moc nepřál.

O co jde? Run Up je netradiční běh, velice netradiční, a to v tom, že se neběží ani rovinka, ani kopce ale běží se v budově, do schodů.

Máma trapka, táta trapák

Krásný den,

zpozorněte vy, kdož chcete kvalitní antikoncepci a také vy, kteří máte doma nastražené kostky Lega. Ty malé pestrobarevné ve tmě číhající potvory, tiše vyčkávající na vaše rozespalé nohy.

S každým dítětem roste pravděpodobnost, že se už nedostanete z jejich dosahu. Pokud máte rodinné příslušníky z věkové kategorie babička a dědeček daleko, hrozí to ještě o trochu víc. Pokud máte děti s jakýmkoliv hendikepem, máte jasný obraz toho, jak strávíte zbytek života.

My jsme se s mužem ale tak dlouho hledali až jsme se našli. Tedy naděje umírá až poslední, a tak společně v řevu našich milovaných kopií nás dvou, sníme o některých věcech:

- o tom jak se jednou v klidu vykadíme
- o tom, jak nám nikdo nepoleze do vany, nebo nám u toho nehodí do obličeje botu
- o tom, že si nešlápneme 365 x v roce na jakýkoliv předmět, který jsme si rozhodně na zem sami neodložili
- o tom, že kdesi v horách leží opuštěná chata, kde se jednoho krásného dne probudíme
- o tom, že v nebi se jen spí, čte, pije víno a nedojídají se jen rozplizlé zbytky čehosi z koberce aby se ušetřilo
- o tom, že se vám stále nelepí nohy a ruce ke všemu na co sáhnete
- o tom, že budeme spolu sami

V podstatě bych byla schopná vytvořit materiál na roli kuchyňských útěrek, ale nebudu vás tím obtěžovat. Zastavíme se u posledního bodu.

Matka na tripu: Pyreneje - IV. část

Krásný den,

dneska jsme vstávali velice brzo - tedy ne s ohledem na mne, ale s ohledem na mé hostitele. Uděláme si snídani a přichystáme svačiny do batohů. Tady mám jedno velké plus, nemám batoh a tedy si nic krom fotoaparátu jako dělo nenesu (jo pak ještě kapesníky a telefon).

Jedeme do Pyrenejí a budeme se šinout nahoru ke Třem seňorům (2175 metrů nadmořské výšky). Večer jsem nad tím mávla rukou a nadšeně pokývala. Ráno to tak nadějně nevidím.

Manželovi jsem kladla na srdce, aby zjistil, jestli se pohrneme do nějakých kopců a co mám mít případně za oblečení a za boty, odpovědí nám bylo, že mi stačí žabky do města a tenisky.

Nu což, ráno tedy vyrážím v tričku, džínách, teniskách a v mikče. Když se rozhlédnu po místnosti, kde se válí obří turistické boty, hůlky a batohy, začnu se drbat za uchem, protože tady mi něco nesedí.

Cílová stanice - dětský autismus

Krásný den,

tak nastal ten den. Den, kdy jsme absolvovali úplně poslední bod cesty za správnou diagnózou našeho syna.

Dneska je to téměř přesně na den dva roky (říjen 2016), kdy jsem bouchla do stolu s tím, že TOHLE chování není normální, že TOHLE se nespraví, že TOHLE se už s věkem opravdu nesrovná. Tenkrát jsem poslala dva totožné emaily, jeden naší pediatričce a jeden dětské psychiatričce nejstaršího syna.

Dodnes mě to celé děsí, to, že nemáte žádné srovnání a že vám divné chování vašeho dítěte přijde normální, protože nevíte, co je divné, když se vaše první dítě divně chovalo neustále a má své poruchy a potíže. Vlastně i z tohoto plyne, že vlastně nic není normální, protože kdo to definuje, když to nemá ani svou hranici a nikdo nevíme, co je normální?

Matka na tripu: Carcassonne - III. část

Krásný den,

máme tu třetí díl o mém výletu. Máme teď zase trochu více napilno a vše pro vás a pro sebe do budoucna postupně sepisuji.

Tak pojďme se vrátit do jednoho bytečku v Toulouse rovnou k snídaňovému stolu. Už jsme řešili obědy ve Francii a večeře a dneska to bude trochu o snídani. Já jsem zvyklá doma sežrat tak trochu zbytky co upustí děti a ano, sežrat, ne obyčejně sníst, protože je to většinou v poklusu. Když jsem ráno v práci a přepadne mě hlad, kolikrát hrábnu do tašky nebo kapsy a najdu cosi olezlého, co prostě spolknu.

Ne, že bych na to byla nějak hrdá ale i proto mě tak strašně nadchlo tohle stolování. Plný stůl různých muslli, granoly, šunky, sýrů, zeleniny a ovoce. Čaje a káva a klid! Tady nemají televizi, ba ani rádio, a tak snídáte za ruchu klidné ulice a povídáme si. Po snídani se ohákneme a vyrazíme směr výlet.

Night Run - pořádná kočičí porce medailí

Krásný den,

taky běháte hlavně kvůli té atmošce? Já tedy rozhodně, miluju veškeré to dění kolem toho a setkávání se s přáteli.

Night Run je série, která byla jedním z vůbec prvních závodů poměrně dost lidí i v mém okolí, v lonském roce jsem nebyla a letos mě medaile tak nadchla, že musela být zkrátka doma.

Na závod uděláme registraci hned ve větším chumlu děvčat, kočičí mamky prostě tenhle klenot doma mít musí. Registrujeme i dětičky ale jak to tak už bývá, samo se to vše začne komplikovat a zamotávat.

Holky, které měly jít běhat, nejdou, a ty, které jít neměly, zase jdou. Některé děti nemocné a některé prostě nedorazí, protože jejich máma (tedy já) má ještě stovku jiných aktivit. Tou mou byla blogerská merenda s Albatros média, a protože v kavárně Vincaffé mají jedny z nejlepších dortíků a pomazánek na pečivu, nešlo odolat.

Matka na tripu: Toulouse - II. část

Krásný den,

v předchozím článku jsme končili v letadle poté, co paní zatáhla roletu na okénku. Překvapivě zjišťuji, že všechny nerovnosti "nebe", mě děsí víc než samotný vzlet. Pořád se to nějak chvěje, kejve a já mám hlavu plnou leteckých katastrof, které jsem vždy fascinovaně sledovala i v reprízách.

Když pak projde okolo letuška a upozorní na vytažení roletky na okénku, naskytne se mi pohled na město, jsem unešená.

Když se vylodím a prokoušu Toulouským letištěm, čeká na mě Andrej a odjíždíme z letiště k nim domů.

Mám zvláštní pocit, z nějakého záhadného důvodu očekávám v zahraničí "wau" efekt okamžitě jak se ocitnu na cizí půdě, ale on se nikdy nedostaví, všude mi to přijde tak trochu jako doma :D

Recenze - Můj syn není Rain Man - John Williams

Krásný den,

už je to nějakou dobu, co jsem četla něco o autismu, informací jsem už načerpala kvanta a ty nové už moc nepřicházejí. Jste zajatcem dotazníků, neustále odpovídáte na otázky ohledně motivace, odměn, vývoje, každý lékař a odborník se stále ptá: Co bylo včera, co bylo před rokem, co bylo kdysi.

A vy máte jedinou otázku. Co jednou bude?

Tahle knížka vám odpovědi nedá, ale je neskutečně krásně a opravdově napsaná, tak si jí pojďme představit.

Originální popisek knihy: "Chtěl bych, aby dostal šanci na pořádný život." John Williams cítil, že je něco jinak, že nejsou jako jiné dvojice otec a syn. Jejich svět byl prostě jiný, a ani oni, ani jejich rodina nevěděli proč. Dlouhou dobu jim dokonce i lékaři tvrdili, že je všechno v pořádku, jenže se mýlili. U Johnova syna byl později diagnostikován autismus a spastická diplegie a teprve tehdy začaly přicházet odpovědi. Toto je příběh jednoho otce a jednoho syna, kteří se vzájemně učí žít své životy, příběh, kde nechybí radost, láska a touha být součástí společnosti."

Kilometry pro Teribear - čtvrtý ročník

Krásný den,

tak se nám zase rok s rokem sešel, někdo na akci nepřišel a někdo naopak přišel.

Letos jsme se jako loni museli scházet na Vítkově, což se ne každému líbí, ale co se dá dělat. Letné se už asi nedočkáme a nezbývá než zatnout zuby, protože stejně dorazíme tak jako tak.

Asi málokdo o akci ještě nikdy neslyšel, a tak jen v kostce:

Akce je pod záštitou Nadace Terezy Maxové, vše spočívá v tom, že za každý jeden uražený kilometr (měřený čipem na okruhu na Vítkově v délce 1,5 km) dostane nadace 30,-, ty jsou pak rozděleny všem potřebným rodinám, dětem a institucím starající se o děti.

Vždy shrnu i co se na akci nepovedlo a co se naopak povedlo, tak než se vrhnu do částek a rekordů, dáme si takové malé okénko.

Matka na tripu: odlet - I. část

Krásný den,

nastal ten čas a já bych ráda shrnula svůj výlet do Francie, a abych si to mohla jednou připomenout, tak to vezmu od samého začátku.

Začalo to všechno tím, že jsem se pomalu ale jistě začala hroutit z celého toho života jaký vedu. Být matkou, kamarádkou, pracantkou v práci (v několika pracích), podporou pro spoustu lidí, manželkou, a především matkou tří dětí a ne ledajakých, není žádný piánko.

Naše děti mají jisté speciální potřeby, (což je slovní spojení, jež se ted hojně používá), a to včetně vtěrky autismu. Snažím se vše brát statečně a věnuji se především autistickému synovi na maximum, až tak, že jsem si několikrát od odborníků vyslechla, že mám příliš přepálené tempo a že brzy vyhořím, a pokud to nechci, musím zvolnit.

Jenže matky a tatínkové hendikepovaných dětí jistě vědí, že jakmile do toho vlaku naskočíte, už se jen bojíte, že když to neuděláte dneska, zítra už to nepůjde a bude pozdě. Je to boj s časem.

Recenze - Malované dějiny Evropy - komiksová kniha

Krásný den,

tak zase po nějaké době tip na něco pro děti.

Dějepis, mnou naprosto nenáviděný předmět, pokud to vše nebylo zábavnou formou typu čtení, hra, nebo film, absolutně se mě to netýkalo a jen to kolem mě profrčelo. Všichni ty králové a bitvy. Všichni ty Sokratové, Platónové, Husité a Novověk.

V dnešní době jsou ale skvělé prostředky, jak se děti mohou něco přiučit zábavnou formou, a tak vám představuji tuhle peckovou komiksovou knihu.

Na světě je spoustu dětí, které si jen tak knihu s historickými fakty nepřečtou a příběhy převedené do komiksové roviny je mohou nadchnout. Jako například našeho nejstaršího syna.

Recenze - FITFAB LIGHT - pro začátečníky, do léta, po nemoci

Krásný den,

v našich českých luzích asi nebude osoby, která chodí kolem zdravého životního stylu a cvičení, jež by zároveň neslyšela o programu FitFab Strong - Recenze.

A protože parta těchhle lidí má ráda kávičku, krásné prostředí a svou partu, tak nelenili a jednoho dne se v kavárně Alchymista domluvili na dalším programu.

Těšíte se? O co jde? A pro koho je to určené?

JDEME NA TO!

FITFAB LIGHT

Co obsahuje?