Psala se středa 24.6.2015 a bylo ráno - přípravy na závod vrcholily, tedy přípravy, spíš hektický zmatek v kolik, kam, kde a jak, proč pořád leje a co s sebou. Kam dát děti, kam batoh, a proč mi kocour stále hryže nohu..
Původně jsme měly běžet 4 děvčata, ale postupně odpadaly z nemoci, a tak jsme zůstaly jen já a Íla. Protože Ilča pár dní před plašila ze stresu, neustále mi připomínala, že něco běžíme. Já jsem přišla na to, že nervy jako před Spartanem, už mě asi nepotkají, byla jsem tak klidná jako nikdy, bylo mi jedno všechno, i když to bylo už něco jiného než The Color Run nebo Běh pro Paraple, jen jsem si v klidu nachystala čisté voňavé oblečení..
Když se v den D posouval čas a kolem druhé hodiny přestalo pršet, jsme se konečně domluvili s manželem jak budeme daný den postupovat, odveze mě autem - hurá, tak si jdu v klidu dělat svou práci. Za chvíli píše, že autem nee.. Jdu plašit. Pak zase autem, joo a opětovně ne.. Přijde domů s tím, že mě veze autem :D je to magor. Jsou 4 hodiny, musím na poštu a u auta mi hlásí, že pojedeme tramvají. Ano mého muže aby pohledal.. :D
Vyzbrojená růžovými botkami, růžovým tílkem, růžovým tričkem a růžovou mikinou si přijdu maličko jako růžový panter... Zajímavé, čím jste hubenější, tím víc prahnete po růžové barvě.. :D (příště doporučuji objednat o velikost větší tričko, protože bylo opravdu pidi midi)
A pak to přijde, je skoro pět a Íla mi píše, že nestíhá a to ta holka ušatá jede z Černýho Mostu (pro představu pro nepražské - prostě přes celou Prahu zhruba hodina cesty), když se jí tážu, na jak dlouho to má, odepíše, že na 56 minut - no pohoda, je 16:56 a start je v 18:00. A tak dojdeme na místo s mužem a mladším synem. Posilníme se a čekáme na Ílu, po pár minutách odjíždí muž domů aby obstaral staršího syna, který nemůže být moc dlouho doma sám. Zavřu věci do skřínky (musím moc pochválit boxy na oblečení - každý svůj klíček, skříňku, opravdu super, pokud jste nepřišli pár minut před závodem, netvořily se ani nijaké fronty).
Rozhlížím se kolem, a protože kulomet zpráv od Íly jak nestíhá, je neuvěřitelný, asi po 6 smsce se mi zasekne můj stařičký a hloupý tlačítkáč... OMG tak to chybělo.. :D Jak se ted domluvíme, samo jsem zaseklá na mobilu a nestihnu, co kdo kde říká a najednou se kolem mě valí dav lidí.. Slyším Maslák, Maslák.. :DChápu to tak, že se jde na start a tak se šourám směr START - no a za minutu 18:00 mi volá slečna, co se mnou běží, že právě od zastávky kluše. Mávám na ní z konce samotného běhu.
Na pátém kilometru vybíháme miniaturní kopeček.. V cíli se dozvídáme, že jsme doběhly ve stejném čase jako první žena 10km. No ovšem to jsme potřebovaly slyšet. Padáme na trávu, plácneme si a funíme. A pak razíme pro jablka, banány, vodu, do skřínky pro věci a jdeme obhlídnout terén, udělám pár fotek. A jdeme do budky si udělat profi fotečku s pozadím.
Co se týče organizace, za mě plný počet bodů, nic mi nechybělo, to že jsou na WC fronty je klasika větších akcí a tady běželo více než 1200 běžců, ale já se snažím je ani moc nevyužívat. Stánky s občerstvením téměř bez fronty, obsluha ochotná a drobné měla. Spoustu vytížení pro děti, různé hry, akce, cukrová vata, diplomy, dokonce si mohly vyrývat své odznáčky. Závody pro prcky byly taky fajn, vítězové se fotili s olympioniky. K dostání byly růžové super rychlé tkaničky od T-Mobile. Kapela jež hrála, měla sice skluzy sem tam v hlase ale taky supr.. :) Rozcvičení od holek z blogu HOLKY VE FORMĚ - pecka.. :)
Trasa závodu moc pěkná, a organizace na trati taky supr - např. pokud porovnám s Během pro Paraple, kde mi v některých chvílích přišla i trasa neznačená, opravdu paráda, spousta dobrovolníků a dokonce i s úsměvy na tváři, a to nemluvím o tom, že s námi dobrou chvilku běžela kapela Kryštof.
Parkování bych tady asi neřešila, spoustu z nás přijelo MHD a VIP měla své parkovištátko hned u startu. Moderátor svěží, nic třeskutě vtipného, ale ani to netahal z paty.. :)
Zkrátka dobrý dojem z dobrého závodu. Příští rok zajdem zas. :)
Anet
Žádné komentáře:
Okomentovat