sobota 30. května 2015

Zas máš co prát, mámo !! - The Color Run

Krásný den,

právě jsme dovymyli veškerou barvu světa z těla, a projíždíme fotky.. Sdílíme zážitky a spokojeně s bolavými nožkami upadáme do postýlek (to hlavně ti maličtí)... O co to vlastně šlo?

Kdysi jsem si všimla reklamy na běh plný barev - už snad loni - Barvám neutečeš ale nějak to vyšumělo. Letos moje víla Íla tak dlouho prostě prudila, že na ten běh musíme (na originální The Color Run, aby nedošlo k mílce - nicméně existuje i Rainbow run a několik dalších), až jsme nakonec tu registraci vážně potvrdily.. :D Byla jsem zrovna na dovolené a jako tým jsme šly opět za Spolu Jinak - tímto díky Elišce, že se ujala platby a registrace a my jí to pak později doposlaly. Nebyly jsme jen ženy ale vzala jsem i svého staršího syna Matyáše.

Na trasu mohl kdokoliv, krom zvířecích miláčků, ono by jim to neudělalo ani dobře, ale viděla jsem jak malé špunty na motorce, tak vozíčkáře, mamky s kočárkama, babičky s holemi. Každý si to hlavně dorazil užít.


Závod to měl být šťastný a veselý - nicméně počasí v sobotu ráno, vypadalo dost na draka. Déšť a po obloze jen černota a šedota.. Panikaříme, alespoň to děláme z vesela.. :D

Když se sejdeme, a mezi 12 000 bílými tričky se najdeme, v menším počtu než skupinka za Spolu Jinak, dopřevlíkneme se, doufám, že to půjde z půjčeného termo trička dolů, a Matýsek dostane dárek od Illu, (super tričko - k nerozeznání od pravého originálu, oni totiž děti do 9 let měly sice startovné zdarma ale dostávaly pouze medaile) se vrháme do víru dění.

Jakub Kohák jako moderátor je skvělej, hýří uvolněným vtipem i se svou dámskou polovičkou Zorkou Hejdovou.. :) Zumba rozvičky jsou pestré a supr. Hudba duní a hraje. Všichni tančí a pomalu rozprašují barvičky. Neleníme a taháme také svůj sáček. Po nějaké době prskaj děla svou první várku barev do davu.. :)

A tak to jde nějakou dobu, než nás vpustí do koridoru ke STARTU, ani nevyběhneme a Kohák hlásí, že první už dobíhá do cíle a vyzvedává si luxusní Porsche - ehm asi jsme něco propásli.. :D. No a na běh to zatím nevypadá. Spíš kráčíme a to je minimálně 500m, než se ten několikatisícový dav trošku rozpohybuje. Trasa byla vedena víc než dobře, organizátoři mají jedničku, že zajistili opravdu šťastné kilometry.


Trasa vedla lunaparkem, proto se po cestě lidi osvěžují u stánků, skáčou na toalety (mimo jiné jsem si všimla dvou kusů i po cestě - velmi chválím - i když jsem nevyužila), autíčka a horská dráha mají frontu jak na banány.

U žluté barvy už ztrácíme Terku s Ílou. Ale my neleníme a válíme se v barvě i po zemi. Užíváme si. Chvílemi běžíme, chvílemi kráčíme, chvilkama se plazíme po zemi. Například červená došla a musíme si jí poctivě odebrat ze země...

Lidi se smějí, po cestě se fotí (ať žije selfie tyč), laškují, blbnou, háží po sobě pytlíky. No pecka atmosféra, počasí se umoudřilo, žádné kapky - v každé Color Zone hraje hudba, lidi jsou odvázaní. Když se blížíme ke konci, lidi se povalují po trávě a odpočívají a užívají si dosyta ten pocit bezstarostnosti.

Nejdřív jsem si říkala, že u medailí bude asi pořádnej hukot, ale překvapilo mě, jak skvěle to šlo, medaile, lahev s vodou a už upaluješ dál - dobrovolníci a "trasy" pro medaile byli v hojném zastoupení a tak to utíká jedna báseň. Hudba valí na plný kule, vypijeme na ex vodičku a pomalu jdeme domů. Přeci jen to máme kousek, jdeme pěšky a zítra nás čeká Běh pro Paraple a nožičky si musí dáchnout.


Tleskám organizátorům - na první ročník bravurně zvládnuto, dobrovolníci po trase milý, tleskali si s lidmi. Vážně zážitek.. :)

Anet

https://www.thecolorrun.cz/