Můj první Night Run

Krásný den,

tak od soboty už pár dní odeběhlo a já bych ráda udělala souhrn toho, jak se nám běželo.

Vyběhly jsme tentokráte ve větším počtu - já, Illu, Nikča (její první běh), Jitka (její třetí běh) a syn Matyáš. (závorky ohledně závodů)
Ačkoliv Nikča běhá teprve měsíc a pro Jitku to byl ani ne pátý výběh na celých 5km, tak nepřišly ani žádné strachy, a obavy před tím, co bude a nebude. I když jsem si lehce špatně vyhledala trasu a ukázala se mi bez převýšení, nicméně jsem pak slyšela i Jitku za sebou v davu nadávat, proč tam jsou ty kopce.. :D



Místo nebylo nijak značené, co se týče třeba zastávek tramvaje, to bych možná vyladila, protože ačkoliv jsem se valila pěšky s dostatečným předstihem, trošku jsem tápala, zda se zde opravdu něco děje, v 16hodin bylo všude hrobové ticho.. :)

Nakonec jsme ale areál našli, nejspíš byl zvukotěsný.. :D, protože uvnitř už to příjemně tepalo. První jsme si našli šatny, pak toalety (asi bych jich zvolila více s postupujícím časem se tvořily ohromné fronty a docházel papír), dále hady s registrační frontou (na místě byli tři hadi - RWE  dětský běh, AVON běh 5km a Night Run na 10km), jednu pro sebe a jednu pro syna, vystát je bylo trochu o trpělivosti, určitě bych pro příště volila alespon dva lidi, co vydávají balíčky a to nemluvím o scénce, kdy jsem s jásotem naklusala, předložila občanku a bylo mi oznámeno, že už jsem si balíček vyzvedla.. :D Nooo to jsem trochu valila oči, prý zda nepřišel někdo s kopií mé občanky, že to jen tak nevydávají, naštěstí se ale můj balíček našel a ukázalo to, že si holky jen škrtly špatnou osobu.

Čas se pomalu nachyloval k dětskému závodu. A tak jsme se šli seřadit, další chybkou bylo scházející repro u startu dětí, co pán říkal, nebylo pod rykem dětí a zvuku poletujících kamer téměř slyšet. A možná i proto děti vyrážely na trať už při odpočítávání čísla 4.. :D Hnaly se jako draci..

Jsou to statečné dětičky. Náš bojovník hrdě vyběhl, přepálil tempo a pak se ztratil mezi posledními, pak se otočil, zjistil, že za ním nikdo není a opět to napálil co to šlo, to mu můžu když spolu běháme říkat pořád, pomalu, pomalu, klidně skoro běž, jen hlavně v klidu.. :D Takhle nám odeběhlo pár kotlů a my se vydali sledovat co se děje dál. Viděli jsme dvě taneční vystoupení, prohlídli si stánky, jak s Cepem, tak proteinem, Avonem a dalšími sponzory.

Startovní balíček byl nabitý - čokoládičky, sušenčičky, medvídečci, letáčky, šátek - v cíli medaile a taky tričko.. :) RWE dopřála spoustu stíracích losů na jisté výhry (mám 3x slevu do Pet center).

Pomalu chystáme čelovky na čelíčka a i zapomětlivá Jituš, co měla den blbec a nedostala se skoro včas na start, ladí vlasy pod čelovku. Děláme selfie na začátek, to prostě musí být, a už už máváme do kamer.. :)

Trať byla příjemná 5 kilometrů dlouhá, opravdu s krásným výhledem, členitá a pro mě o to lepší, že jsem potkala dvakrát na trati i své tři chlapy.. :) Nicméně hned na začátku mě chytla křeč do lýtka jako BRNO a nebýt hodné duše okolo, co mi protáhla nohu, koulím se tam ještě teď. To mám z toho, že místo rozcvičky čekám ve frontě na záchod a pak dělám zběsile pár panáků.. :D A NE RUMA. :D

Na konci se už po tmě tmoucí setkáváme na společné fotky. Manžel nás ochotně cvaká a pak se už chystáme s Nikčou na vlak - po cestě si dáme zasloužené Frisco, hned po Birellu, co jsme dostaly k medaili, zrekapitulujeme běh, že příště určitě zase, skočíme na kousek pizzy a pak si každá jdeme po svém.. :) Stejně tak odjely i devčata.



Tak zase příště na Night Run
Anet