sobota 26. září 2015

Jak jsme běžely Běžím s AVL..

Krásný den,

občas když se procházím Stromovkou narazím na letáček s nějakým tím během. Běžím s AVL nebyl vyjímkou, a také byl nalezen kdesi na plotě. Po příchodu domů jsem sešikovala holky, a že tedy do toho půjdeme. Co nás zaujalo bylo výrazně nižší startovné než u profláklých běhů. (spořínci)

Holky vzaly i trička, ale mě už se z letošních běhů ani do skříně nevejdou, tak jsem ho oželela. Den předtím mi rodiče přivezli běžecké oblečení k prosincovým narozeninám, abych ho ještě užila, a tak jsem propukla v jásot, že opět nebudu v kalhotech od pyžama.. :D

Sestava byla následující - má maličkost, Nikča a Jitka. Nikča jela ke mě rovnou z noční a protože byl závod brzy ráno, padlo i rozhodnutí, že na místo dojdeme pěšky, 7kilometrů je jako prd.. :D Tak jsme po snídani rovnou vyrazily, posbíraly po cestě Jitku a v téměř pěkném počasí si to štrádovaly na místo.

V popisku bylo místo uvedeno jasně - takže jsem neměla problém trefit a i když jsme přicházely z trošku jiné strany, navedla nás šipka na AVL (která sice ukazovala trasu běhu ale i tak jsme věděly, že jsme prostě na správné stopě).

Vyzvedly jsme si startovní číslo a tady už dýchala příjemná atmosféra, žádný velký běh, žádná davovka. Nechyběla úschovna batůžků, chytře vymyšlená, na značku se zapsalo číslo běžce, žádné složitosti.

Hudba tepala a lahodila našim uším, na toaletách restaurace jsme se převlékly, a šly se protáhnout. Nicméně i protažení od profíků se konalo, dvojice muž a žena nám rozhýbala pánvičku a prokroužila celé tělo.

http://praha.bezimsavl.cz/

Moderátor Saša (borec co si zaběhl jak rodinný běh na 4,2km tak i 10km) - jež se nám maskoval notnou chvilku za ženu, by mohl sekundovat známějším tvářím. Přirozený vtip bez křeče navozoval perfektní atmosféru. Místo 10 hodin zazněl výstřel v 10:10 a už se pádilo. Já jsem běžela s Nikčou a na konci jsme měly krásné vytleskávání jména (to snad ani nemuselo být). Trasa dobře značená. Chvilku po našem doběhu jsme se hromadně vyfotili (což by u masovějších běhů také nešlo) a opětovně to vytvořilo moc příjemný pocit.

V cíli jsme také dostali pamětní medaili - nikdo nám jí nevrazil jen tak do ruky, ale pěkně nám jí usadily slečny na krk, a s podáním ruky předaly dárkovou tašku (s medvídkem, náramkem, letáčky, Adidas sprejem, Lifebar tyčinkou a DVD s Hufem) no a vítězové vyhrávali rovnou botky od Salminga, tady jste si mohli botky taky ozkoušet. Na místě se i tejpovalo. Na trati se konal Ionťák, voda a banános v cíli. Nechybělo ani občerstvení a vtipné srandičky na téma: nemáte tu taky něco teplého? Ale ano mám, ruce - právě jsem je vyndal z kapsy. :D :D :D

Nezbývá než říci, že tenhle závod si nenecháme ujít ani příští rok, protože organizace parádní, atmosféra skvělá. A samou rozjařeností jsme si došly domů zase pěšky sedmičku.

Anet