čtvrtek 17. prosince 2015

Trichotillománie - proč nemáš vlasy?

Krásný den,

dnes jsem se rozhodla "vydat" článek, který se týká opět mého syna a jedné z jeho "bolístek". Když mu byly 3 roky, občas si natáčel na prsty své krásné kudrlinky. Natáčel a hrál si, nebylo to nic zvláštního.

Když mu byly 4 roky, vlasy si začal pomalounku vytrhávat. Ze začátku to bylo velice nenápadné, ale po čase se objevovaly po bytě malé chomáčky vlasů, považovali jsme to tehdy s mým budoucím manželem za nějaký neduh co přejde. Chomáčků ale přibývalo, a tak jsme si začali všímat, kdy vznikají situace, kdy si vlásky vytrhává. Bylo to v případě, když mluvil, že se už tehdá zadrhával, a vracel se neustále k začátku vět, protože ho ke konci vyprávění rozrušil třeba holub sedící na parapetu. Poslouchali jsme, a snažili se být ve všem co nejvíce trpělivý, mysleli jsme, že je nervózní, že nám vadí, že se ke svému vyprávění, než ho dovypráví tak jak chce, vrací i 7x.

Ani toto ale nepomáhalo, začali si všímat ve školce. Tak jsem se dala do pátrání co to může být. A našla jsem jeden maličký zatoulaný článek, že vytrhávání vlasů je vlastně nemoc, nemoc zvaná trichotilománie.

Zde něco málo co se dá nalézt na internetu: "Trichotillomania se projevuje tím, že si nemocní vlivem stresu vytrhávají vlasy, vousy nebo obočí. Existuje forma dětská a dospělá. Dětská se vyvíjí ve věku 2-10 let u obou pohlaví. Dítě si v nervózním "tiku" tahá za vlasy a vytrhává je. Dělá to často před usnutím, starší dítě při čtení, psaní. Vlasy vyrůstající na vytrhaných ploškách, nemají stejný sklon a ční na různé strany. Kůže je normální nebo mírně šupinatá. U dospívajících a dospělých je trichotillomania bez těžké emoční poruchy vzácná. Převažuje u žen. Je typické, že si vlasy vytrhávají z prostřední části lebky, snad proto, že je zde práh bolestivosti vyšší než na okrajích. Dorůstající vlasy bývají maximálně 3 cm dlouhé, delší vlasy je snadné vytrhnout. "

Citováno: http://www.trichotillomanie.wz.cz/

Jak si poradit s touto nemocí? V podstatě u dětí nijak - několikrát nám bylo řečeno, že je to dítě, a že to přejde, občas se nám stávalo, že jsme i lékaře museli seznámit s tím, co si neseme. Nasaďte mu rukavice, to možná jde u velmi maličkých dětí, ale dejte rukavice a čepici jen tak na doma 4letému dítěti nebo dokonce 9letému. Stříhání vlasů na krátko, neustálý dozor, domlouvání. A pak to přešlo a my se strašně radovali, že jsme to dokázali a zvítězili jsme.

Jenže vždy přišlo něco, (stres nejčastěji, či prudká změna situace a stávajícího stavu) kdy se to vrátilo a zase o kousek více. A tak nás pronásledovaly 4 roky kdy se vytrhávání cca 3x za rok vracelo. Nejčastěji návštěvy u babiček, těšení se na Vánoce, uměle vyvolávaný školní stres s vysvědčením, onemocnění paní učitelky a další. Pak se přidaly všechny další podivné příznaky - zadýchávání, tiky v očích, tiky a záškuby, vykřikování - podezření na vše možné a nemožné, a my se dostali do rukou dětské psychiatrie o čemž jsem již psala. http://zdravakrasna.blogspot.cz/2015/08/muj-maly-tourettuv-hrdina.html

dorůstající vlásky
A od té doby byl CELÝ ROK pokoj. Měli jsme velkou radost, že jsme zvítězili a opět předčasně. Stále nám bylo kladeno na srdce, že tohle přejde, že to je dětský nešvar, a že nic neznamená, ale nyní je mu 9 let, chomáčky po bytě sbírám častěji jak hračky, nejde to uhlídat, je ve škole, je u kamarádů a trhá a trhá a pak brečí, že trhat nechce, a i přes zdvojnádobenou dávku antidepresiv na radu lékařky, to stále přetrvává. Rady laiků ostříhat ho, jsou zbytečné, pro další své úzkosti a deprese by zešílel, kdybychom ho ostříhali na ježka. A tak čekáme, čekáme na každý den kdy přijde změna, a vlasy zase porostou a nebudou ubývat.

Ve škole se mu posmívají, že má vši a proto si vlasy trhá. On pak panikaří, já trávím denně spoustu času prohledáváním hlavy pro jeho klid, a nikdy nic nenajdu, vždy provedeme preventivní péči.

Chorobou trpí JEDNO PROCENTO obyvatelstva na světě. Nemoc má i horší průběhy, kdy své vlasy nemocní polykají, a to je mnohem vážnější.

S každým chomáčkem vlasů trpíte s ním, nevíte jak na to, a co proto udělat. A když si prohlédnu fotografie postižených dospělých pacientů, vypadá to stejně jako u nás.

Tak snad po Ježíškovi bude zase dobře :)

Anet

EDIT: Po Vánocích opravdu přišla prudká změna a vlásky už se řídčeji objevovaly po bytě, trvalo to cca 14dní. A pak se začalo objevovat něco horšího, celé ruce poseté stroupky, nejdříve to sváděl na kocoura ale pak jsme zjistili, že si sám ubližuje. Boláčky jež má, pak rozdoubává dále a stále dokola. ZLATÉ VLASY.. Tak snad nějak zvítězíme láskou a péčí i nad tímto

EDIT: Ráno po Štědrém dni nám začali vlasy opět přibývat, ačkoliv v dalším článku uvedu, co nového nás zase potkalo.. Přidám pro přehlednost štítek s mým synem a jeho bolístkami.

2 komentáře:

  1. Tak to je taky hrůza. Vy jste takoví sběratelé nejrůznějších diagnóz. Držím vám palce, ať to brzo přejde, všichni jste bojovníci. Snad se dobře smíří s novým členem rodiny a nebude ho to moc stresovat. Myslíme na vás M:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na prcka se těší, v podstatě byl Máta první koho jsme se na to ptali a pak to řešili i na psychiatrii, jestli to opravdu zvládne a jen to na nás nekoulí "že chce".. :)

      Vymazat