Okurková sezóna a brigády

Krásný den,

a už je to tady, jen skončí Wimbledon, spadne na nás "okurka" jak balvan. Momentálně se píše o festivalu v Karlových Varech (ano jistě u blogerů to vypukne až po skončení) a také o bílém sportu, kde se i letos odehrála nějaká ta senzace, například šílené vyřazení Djokera. Pracovala jsem více než rok v sazkové kanceláři při online sázení a tak jsme rozlišovali tuhle sezónu ničeho hlavně podle dohraných lig, turnajů apod.

Nyní se mě to zase až tak netýká, ale s obdobím léta tu je také období brigád. Všichni se nám utrhli z voje a hledají brigádu a dost z nich s křížkem po funuse. Co si pamatuju ze svých brigádnických let, brigáda na léto musela být zajištěna nejpozději v lednu, pak bylo všude plno (především tam kde bylo atraktivno).

Dneska je to těžší splašit nějaký ten přivýdělek na léto, především pokud jste z menších měst, v těch velkých to problém není, vlezete do obchodáku a hledači brigádníků v podobě letáčků na vás blikají jak vzteklý. A pak máme také fastfoody a pokud se někdo nebojí práce, tak si prostě brigádu najde. Dnes bych si třeba zvolila animátorku, případně příměstské tábory, pro šikovnější děvčata jistě i spoustu zkušeností a nejen pro ně.

Když mi bylo čtrnáct, pomáhala jsem u mamky v práci a dorovnávala zboží v krámě, když mi bylo 15 a vše už mohlo být oficiální, zaměstnali mě na soboty, když potřebovali výpomoc (kolikrát i na 14dní v kuse), časem jsem se celkem vyšvihla a čas trávila i u kasy či poradenstvím zákazníkovi - jednalo se o specializovanou prodejnu barev a laků, což ještě dnes ocením, co se vědomostí týče.

Také jsem pomáhala o sobotách známému v květinářství a zelenině, a tak jsem se chtě nechtě naučila i vázat květiny pro milenky všeho druhu :D

Nejzajímavější brigádou pro mne byla dlouhodobá práce jako poštovní doručovatelka víkendových novin - se zhruba 20kily novin po taškách a v batohu, jsem na kole objížděla několik vesnic. Pěkně ráno ve 4 vstávat, vše připravit, popsat a dodat přílohy k novinám, a do 7 do rána mít rozveženo, sobotu co sobotu. S touhle prací si celkem s úsměvem vždy připomenu historku, jak na mě vylítl rozzuřený vlčák, já přelezla plot do cizí zahrady a tam jsem musela vypáčit kůlnu, abych si vyndala "něco" s jehož pomocí jsem přelézala plot z druhé strany. (majitelé asi koukali po příjezdu z dovolené a nesla jsem odškodnění)

Bylo to milé, poslední byl vždy starý pán, který na mě čekal se štrůdlem, také tato práce nosila smutek, protože se stávalo, že někteří odběratelé novin zemřeli.

Od sběru jahod, rybízu a jablek až k volební komisi.
 
Na internátu jsme si přivydělávaly s holkama sběrem různého ovoce, což bylo fajn, protože jsme se u toho najedly. Volební komise zase přinášela pohodu a klid a možnost téměř po celou dobu služby si číst, lidi zase tak moc volit nechodí.

Skladníkem a recepční. Vykládat zboží a vyrovnávat, anebo taky sedět v teple, podávat kancelářským skleničky, připravovat občerstvení, objednávat večeře a otevírat pomocí telefonu bránu. Opět velmi úsměvná historka - sedím si takhle v teplíčku a najednou se mi na kameře objeví kamarád, jak stepuje u zvonku. Zazvoní a naprosto nic netuší - hrubým hlasem povídám: "Ahoooj Romane"

V ten moment jsem viděla, jak se mu zježily vlasy, odskočil dobré tři metry od "mluvítka", chvíli se rozhlížel a povídá " vy mě znáte?"...

Montáž elektrosoučástek, obsluha pece s keramikou, přebírání zboží, počítání mincí, hosteska na výstavě, výpomoc za barem, servírka - záskoky v práci za mamku, skvělé party lidí a především zjištění, že žádná práce není špatná, vždy musíte vstávat kolem 4hodiny ráno a dojíždět do vedlejšího města a milujete odpolední směny.

Rodiče mě vždy učili si na vše, co chci vydělat, přišlo mi tak nějak normální, že léto je čas a prostor pro výdělek peněz, kdežto někdo se povaloval na dece a otráveně neměl co dělat (v té době se facebooky, instagramy a chytré telefony nekonaly), někteří my, jsme se dřeli, abychom si na konci prázdnin poslední týden užili a nakoupili vysněnou elektroniku, dělali si řidičáky apod.

Postupem času jsem poznala opravdu spoustu lidí, co nikdy na brigádě nebyli, ani v létě, ani přes rok ani nikdy, ty lidi mají pak ale strašně zkreslenou představu o práci, vyžadují přehršel peněz a jsou zaskočení, že představa se neslučuje s realitou naprosto v ničem.

Někdy mě štvalo, že mi rodiče jen oznámili, potřebuješ nové džíny, z brigády máš peněz dost, tak si nějaké kup - ale poznala jsem hodnotu peněz. Dnes mě zaráží, kolik peněz mají mladí lidé a kolikrát práci nemají - viz jedna kamarádka, která suše reagovala, že její máma nechce, aby se dřela a tak jí vždy peníze dá. My jsme kdysi nemívali kapesné, a když, tak směšně nízké a jediná možnost bylo si vše pěkně napracovat a každý se třásl na to, až mu udeří 15let a bude si moc jít něco vydělat.

A tak si říkám, pokud máte tu možnost, běžte a zkuste si svět, kde se k vám nemusí chovat mile, kde vstávání a únava je na denním pořádku a peněz je ve finále minimum.

A jsem ráda, že se pořád najdou lidé, kteří vědí, že v životě se má vyzkoušet spoustu věcí a vzdělání nás může dovést k pozdějšímu vstávání a vícero penězům.

A co vy? Chodíte či chodili jste na brigády? A co jste si pořídili za tu první?
Anet