středa 30. března 2016

Recenze - Nevíte co jíte - P. Fořt, I.Mach

Krásný den,

jíme očima, to je známo leta letoucí, dokonce na to několik lidí dělalo různé testy. Modrý knedlík a zelená omáčka se nám bude špatně požívat, i když bude chutnat normálně, ta barva pro nás nebude k jídlu zkrátka přirozená.

Jako nás může klamat barva, tak to může být také sám velký potravinářský průmysl. Ono je to v podstatě jednoduché. Velké firmy si dělají sami pro sebe průzkumy a výzkumy, sami si platí odborníky, protože lidem se více líbí, pokud je to "vědecky ověřeno". (viz žvýkačky, pH v ústech ideální ale, že nám žvýkání způsobuje hlad, abychom snědli další věci, nám už nikdo neřekne)

Vím, co jím, anebo to je naopak? Po které knize jsem tentokráte sáhla?

Originální popisek knihy: "Jak na vás působí reklamy na dětské sladkosti a k nim přidané hračky? Do některých fast food restaurací chtějí děti pro hračky, které k jídlu dostanou, vůbec ne pro jídlo. Ale – jde vůbec o jídlo vhodné pro děti? Tento fakt je jedním z důvodů, proč se odborníci na výživu Petr Fořt a Ivan Mach rozhodli formulovat skutečně etickou, i když písemnou, reklamu na kvalitní zdravou výživu. Čekejte explozi nečekaných informací směrem k vašemu rozumu. Podívejte se na zoubek tomu, co vkládáte do svých úst. Autoři v knize vysvětlují skutečnou podstatu vlivu cukrů, tuků a soli na naše zdraví. Dozvíte se, co opravdu jíme a jak můžeme jíst zdravě, jak se vyznat v odborných doporučeních týkajících se stravování i jak výrobci potravin a s nimi spolupracující věda lžou a záměrně bagatelizují či zastírají problémy, které aktuální potraviny přinášejí. Kniha je přehledně rozdělena do tří částí: Co jsou to tuky? Co se skrývá za jejich strukturou? Co jsou „hodné“ a co „škodlivé“ tuky, kolik jich můžete a kolik musíte jíst, kolik bychom jich mohli sníst, aniž bychom riskovali vážné poškození zdraví. Co jsou to cukry? Nejsou náhodou zbytečné? Ono nejde jen o cukr, ale o pestrou škálu sacharidů, jejichž účinky jsou často obtížně předvídatelné. Sůl nad zlato, aneb od pohádky k realitě Šokující (ne)možnosti, související s použitím soli."


Kdo jsou autoři knihy P. Fořt a I. Mach?
Petr Fořt je v neustálém studiu a sebevzdělávání. Zkušenosti sbírá na velkém poli oborů, například v klinické biochemii, léčebné výživě, praxi ve výzkumu a vědě v imunochemii, 20let praxe ve fyziologii a dietologii u vrcholových sportovců. Je autorem mnoha publikací o sportu a výživě.

Mimo jiné se zabývá také výrobou potravinových doplnků, například také Laktofit a některé produkty od firmy AminoStar a mnohé další.

Ivan Mach vystudoval VŠCHT, věnuje se sportovní publicistice, patří mezi populizátory zdravé výživy. Úzce spolupracuje se sportovními časopisy jak z řad fitness, tak z kulturistiky. V oboru také překládá z angličtiny a němčiny.

OBSAH KNIHY
(dnešní recenze bude obsáhlejší, protože tato kniha nejde pojmout v kostce, avšak věřím, že vás zavedu do jejích tajů natolik, že jí budete mít také rádi po ruce)

Knížka na čtení není nikterak jednovečerové dílko, je třeba si na ní udělat pár dní čas, spíše pár týdnů a nebát se k ní vracet. Text se na vás vrhne okamžitě, nebere si servítky a autoři do vás plnou parou valí nesmyslnost potravinářského průmyslu.

V téhle knížce jde především o mraky a mraky mýtů a jejich vyvrácení. Ukazuje chyby dob minulých, třeba například rok 1977 a epidemii obezity a téměř její vznik - doba, kdy vzniklo doporučení jíst co nejméně tuků a jíst více sacharidů.

Kniha je rozdělená na 3 základní kapitoly:
- cukry (s vysvětlením, že název kapitoly pojednává  spíše o sacharidech)
- tuky
- sůl

CUKRY
Začínáme hned několika doporučeními a dále se vrháme do různých témat. Například se autoři věnují také z velké části moderní paleotické stravě a sami jí považují za velice vhodnou především pro sportovce. Na této stravě je velmi úspěšný například tenista Novak Djokovic. Také se například dozvíme, že existuje něco jako "prazelenina" která je chutově mnohem méně sladká.

Autoři také varují před měřením BMI, které je naprosto nevhodné k objektivnímu zhodnocení reálné situace. Uvádějí příklad na "ztučnělých" modelkách bez přítomnost svalové hmoty a přitom tak hubených.

Kapitola se zabývá také cukrem ve výživě dětí, diabetem (obsáhlá kapitola), chrupem, také moderními potravinami, antioxidantům, glykemickému indexu. Velké téma je také fruktoza a především varování před popíjením limonád slazených fruktozou. Další podkapitoly se věnují intoleranci laktozy, lepku. Také se věnují populárním nízkosacharidovým dietám, avšak s doporučením, že by denní příjem sacharidů měl být alespon 20%. Přeci jen nám na "cukr" jede také mozek.

V závěru se dočkáme podkapitoly "TOUHA PO SLADKÉM"

Citace: "Odvykněte si "snídat sladké". Doporučení, které dnes opakovaně slýcháváme v souvislosti se snídaní, zní: dobře a relativně hodně se najezte, snídaně je nejdůležitější jídlo dne. Realita je, že s plným břichem a ve stresu vezete děti do školy (školky) a už jste duchem v práci. Čím plnější žaludek a čím sladší snídaně, tím větší riziko "uspokojení" a jak v takovém stavu můžete být ve "střehu"? (poznámka: uspokojení je zde bráno tak, že vystresované tělo si řekne, že vlastně sladké je ten vjem, který mi pomáhá překonat celou tuto stresovou situaci)

TUKY
Hned ze začátku nás opět potká doporučení. Hned první mě trklo upozornění, že pokud trpíte nadváhou či obezitou, nedoporučují autoři redukční diety s minimem tuků. Co si budeme povídat, znám celkem dost lidí, kteří právě tím "léčí" svou obezitu, zkrátka a dobře vrhnout se na "LIGHT" scénu.

Pak už navážeme pozitivními a negativními vlastnostmi, jak bychom je měli konzumovat a také nechybí tuky ve výživě dětí. Tady autoři přímo křičí, že děti by měly mít založenou stravu na tucích, kvůli vývoji a prospívání (miminko z mateřského mléka přijímá téměř 60% denního příjmu z tuků), proto mohou mít děti, které neměly možnost být kojeny sklony k obezitě, schází jim přirozené tuky a tak se ve stravě nahrazují. Samozřejmě to neznamená, že děti nacpeme uzeninou! Měly by to být, tuky kvalitní.

Pak se věnujeme v podkapitolách jednotlivých potravinám obsahující tuky (např. avokádo, maso, máslo, ořechy, semena, ryby a další).

Co mi na této knize otevřelo hodně oči, je cílená reklama na děti a to už naprosto všude: ukázka z knihy například vypráví o reklamě na margaríny, kdy u regálu najdete malé kreslené školáčky, a když mamča koupí margarínek, děti pak možná budou vylosované a poletí se školou k moři. (co si budme povídat, dneska na děti cílí i ta reklama na Jar)

Závěrem se pak obsáhleji věnujeme cholesterolu.

SŮL
Poslední kapitolou je něco, co je nad zlato. Jako malá jsem hrozně prahla po soli, bratr měl hodně nemocné ledviny a solilo se opravdu velmi málo, do dospělosti jsem si ale přinesla něco, za co jsem rodině velmi vděčná.

V roce 2014 snědl každý občan naší republiky 17g soli denně. Evropský průměr je 8-12g, takový naši sousedé snědí kolem 6g/den. Kdybychom snížili spotřebu soli na polovinu, snížil by se výskyt mozkových příhod o čtvrtinu a kardiovaskulární onemocnění by klesla o 17%.

Kdo v zimě málo pije, zatímco masivně solí, významně zatěžuje ledviny sodíkem. Pokud fyzicky nepracuje a necvičí, tak se potem nezbavuje tělesné soli.  Dále si představíme potraviny kde je soli vůbec nejvíce. Také upozornění, že není vždy sodík obsažen v podobě kuchynské soli, a které veškeré názvy se za solí skrývají. Také najdete varování před některými minerálními vodami - viz jedna, s kterou jsem měla problémy, protože mi přílišný obsah sodíku a draslíku způsoboval migrény.

Dále se kapitola věnuje tlaku, různým dalším onemocněním vůči soli, vředům a dalším.

V krátkém shrnutí pak obsahuje také slovníček potravin v rejstříku na konci knihy. Něco málo a autorech knihy, zdroje, z kterých autoři čerpali a mraky odkazů na další knihy a publikace.

Knížka je opravdu skvělá a vyjímečně dobře se čte i na tu ohromnou spoustu informací, věřte, že jsem shrnutí udělala s opravdovou dřinou, protože bych se musela rozepsat opravdu extrémně, takhle jsem vycházela z poznámek vytvořených při čtení knihy a že by se v tom někdy čunče vyznalo :D

Jako bonus bych přidala také hodnocení O. Houžvičky (Ronnie.cz) na které jsem narazila u této knihy: Knihu Nevíte co jíte ale zatím považuji za to naprosto nejpodařenější, co lze momentálně na českém trhu najít. A vlastně i na mezinárodním. Pokud bych měl někomu darovat jednu knihu o optimálním stravování, velmi pravděpodobně bych vybral zrovna tuto. (srpen 2015)

Knihu z nakladatelství Bizbooks o kterém jsem do doby, než jsem držela v ruce tuto knihu, neslyšela, můžete zakoupit např. zde: http://www.albatrosmedia.cz/nevite-co-jite.html

Anet

Ukázka: Lifestylové časopisy informují o různých dietách, které pomohly slavným osobnostem. Třeba tím, že někdo z nich omezil tu sacharidy, tu tuky, jindy zase příjem energie. Ale kde je pohyb a cvičení? Zmíněné „diety“ popírají skutečnost, kterou si cvičící lidé uvědomují: každý hubneme jinak.

....................
Obézních lidí je v současnosti mnoho a obezita vytváří faktory, které vyvolávají chronické záněty, produkuje také zmíněné abnormální signály vedoucí do mozku a svalů. Proč tomu tak je? Vývoj byl po tisíciletí charakterizován obdobími sytosti a hladomorů. Když bylo jídlo vzácné, tělo použilo energetické rezervy, aby přežilo. Když byla hojnost jídla, tělo uvolňovalo molekuly, které stimulovaly tvorbu tuku a snižovaly využití glukózy. Energie uložená v tuku se naopak uvolňovala v dobách hladomorů.