pátek 20. května 2016

Recenze - Už Budu! - Selma Lonning Aaro

Krásný den,

otázka na tělo: masturbujete?

A ted: Víte, že ten kdo tvrdí, že ne, dělá to dodnes?

Ano, i o tom zdá se být celý svět, být sexuálně aktivní, žádoucí, nadržená a vysílat do všech světových stran sexuální napětí. Jaro mě umí vždycky zaskočit, tolik krásných holek, kde byly v zimě.

Jako těhotná velryba, pomalu a jistě plácající se do dlouhého finiše, jež nazýváme "stát se matkou", jsem potřebovala nějaký ten oddech a tak jsem sáhla po knize, jež ho už podle obálky jistě přinese.

O co tedy jde?
Originální popisek knihy: "Protože ve společnosti prostě nemůžete přiznat, že jste „to“ nikdy neměli!

Julie už od svého „poprvé“ předstírá vyvrcholení. Jednoho dne se však rozhodne, že toho už bylo dost a zamkne se v ložnici se zásobou potravin na několik dní, dětským olejem a Mr. Rabbitem – vibrátorem s třicetidenní zárukou na orgasmus. Zatímco leží v posteli, přemítá o své sexuální historii: o klucích, které potkala, náhodných známostech a o svém muži. Ten mezitím přešlapuje za dveřmi ložnice společně s jejich třemi dětmi, ukrajinskou au-pair a stavebními dělníky z Polska, a snaží se zjistit, co tam ta Julie pořád dělá a kdy už konečně bude hotová.

Už budu! je hořká komedie o očekáváních, kterými ženy zatěžuje společnost, a o očekáváních, kterými se ženy zatěžují samy. Selma Lonning Aaro píše vtipně a s nadhledem o sexualitě, identitě i o médii vytvořeném obrazu „normálnosti“."

Kdo je autorka knihy Selma Lonning Aaro?
Pochází z Norska a momentálně jí už překročila léta čtyřicítku. Ačkoliv u nás téměř neznámá autorka, vydala již 6 knih pro dospělé a 2 pro děti. Působí jako sloupkařka v několika denících, např. Dagbladet. Za svou první knihu získala ocenění za nejlepší knižní debut. Její knihy se překládají do pěti jazyků.

OBSAH
Hned jako první se musím čílit nad brožovaným výtiskem, jak já to nesnáším, knihu musíte různě kroutit, ohýbat a některé knihy se vám v přelomu tak tlačí stránkami k sobě, že se ani k textu u hran nemůžete dostat. No, ale pokud se nepočítá s nikterak obrovským zájmem o knihu, proč si dělat starosti s dražší verzí v tvrdé vazbě.

Obálka mi přijde úžasná, ačkoliv jsem jí trošku přikláněla k zajíčku Playboy, zmílila jsem se, i když tam o jistého králíčka také půjde. Autorka se věnuje hlavní hrdince, jež je stejně jako ona z Norska, s maximální péčí. Potřebuje svou Julii za každou cenu "udělat" a nejlépe do týdne. V domě číhá manžel A. (pro mne neuvěřitelně rušivá skutečnost, že jméno není uvedeno celé), několik dětí (neustále jsem byla zmatena, zda jedno z dětí není jen pes) a aupair Ludmila.

Julie si vyhraní týden na to, aby pokořila onen orgasmus, čte velké množství časopisů (např. Dagbladet, asi reklama sama na sebe), hledá na internetu, a nebojí se ani experimentovat s lesbickým sexem (tenhle zážitek stál za to).

Kniha měla určitě větší potenciál s tématem, nebyla zase až tak humorná, jako spíš tragická, popis jednoho mařeného života, kde nakonec asi ani tak nejde o "neschopnost" dosáhnout orgasmu. Kniha mi připomínala lehce Vlhká místa (i když bez té skandálnosti a nebála bych se odhalit mnohem víc).
Recenze zde: http://zdravakrasna.blogspot.cz/2016/01/recenze-vlhka-mista-charlotte-roche.html

Od knihy jsem čekala trochu víc, jsou tam rušivá místa, kde vlastně pořádně nevíte, kde jste, kdo jste a kdo je kdo v okolí. Příště bych knihu volila k vodě, na dovolenou, nebo jako jednohubku do vlaku.

A dosáhne Julie nakonec toužebného UŽ JSEM! bez halekání UŽ BUDU!?

Knihu koupíte např. zde: http://www.albatrosmedia.cz/uz-budu.html

Anet

Ukázka:
„Julie? Jsi tam? Co tam uvnitř děláš?“ Stojí za dveřmi ložnice a lomcuje klikou. V hlase je znát podráždění. Vypnu vibrátor. „Co je to za zvuk? „Jaký zvuk?“ „Neholíš se zase do plavek mým strojkem?“ „Ne,“ odpovím útočně a snažím se vymyslet, čím bych jeho pozornost nasměrovala jinam.
„Mám migrénu,“ risknu to. „Odkdy trpíš na migrény?“ „Záleží na tom, odkdy?“ „Ne, jen jsem tě nikdy dřív o migréně mluvit neslyšel…“ „To je pravda, ale teď ji zkrátka mám. Může být? Můžu mít pro jednou migrénu? Můžu ji mít v klidu jako všichni ostatní?“