úterý 10. května 2016

S dětma na koupaliště - tragédie v přímém přenosu

Krásný den,

ačkoliv jsem to nečekala, osobní příběhy táhnou, není nad to se zasmát lidskému neštěstí a ještě když to je někomu vzdáleně dalekému :). Proto naservíruju příběh z lonského parného léta.

Myslíte si, že odjet s rodinou na koupaliště (2dospělý a 2děti (věk 1,5roku a 8,5roku)) je sranda? Jste na omylu. Plánování nastává cca několik dní předem zuřivým výběrem lokace. Tedy bazén, který by vyhovoval všem dětem (my tak nějak stejně máme čas jen na skropení se sprchou a občas se nám dostane osvěžení v podobě pocákání cizími dětmi). Musí tam být dětské hřiště, aneb, když vaše mladší dítě nemá zase tak rádo vodu, čisté záchody pro mámu, nealko pivo pro tátu, cenově přijatelné vstupné. Nesmí to tam klouzat kolem bazénu, děti lítaj jak zběsilý kolikrát, voda nesmí být ledová, no aspektů je tam spoustu.

Když jsme zvládli výběr, jsme na dobré cestě.

Kontrolou musí proběhnout také počasí, když jste ujištěni, že bude opravdu pařák pár excelánc, můžete začít vymýšlet, co vše sebou. Někdy mi přijde, že návštěva koupaliště s dětma je výprava jak na dovolenou.

- opalovací krémy a poopalovací krémy zkrátka všechny možné krémy
- kruhy, rukávky, šnorchly, brýle, pokud to bazén povoluje tak lehátko
- sluneční brýle
- pokrývky hlavy a plavky
- náhradní spodní prádlo a menšímu hromadu náhradních plavek a plen (v té době nechodil na nočník a nebudu ho oblékat do mokrých plavek)
- osušky a ručníky - vše 4x, protože ze zásady se děti chtějí válet na tom, na čem rodiče
- kariho matky k vodě, sem tam se stane, že musíme ležet v šiškách a to na ručníku není dobré
- litry tekutin nejlépe v chladící tašce
- krabičky s ovocem a zeleninou
- sáčky s tousty a krabičky s jídlem, sušenky, co nemají čokoládu a nedej bože žádné gumové hady, ti se přilepí pak všude
- malý bazén - ano i to my bereme sebou, jak má mladší dítko strach z velké vody, tak mu nafoukneme malý bazének a on se v něm rochní
- hračky, lopatky, bábovky, kelímky, konvičky, míčky, pistole
- krabička se záchranným materiálem, po zkušenosti, kdy nebyl personál koupaliště schopen ani vyndat žihadlo od včely, jsem vybavena a přežila bych s tím i v poušti
- stan, nikdy se nám nestalo, že bychom i při ranním příjezdu našli stín aneb obliba čechů se zabíráním míst a slunečníky vyprodané okamžitě po otvíračce
- peníze, všude ty malý smrádci něco chtějí, at už je to klidně langoš
- hromady vlhčených a jiných ubrousků - protože zmrzlina je všemocná a když je venku 35 stupnů, tak prostě taje
- knihy - ano pořád naivně s manželem doufáme, že bude čas číst si, co kdyby
- křížovky, karty, propisky, papíry - kdyby víte co
- pak klasika jako doklady, náhradní trička do vody, kdyby se dítko spálilo
- elektrická plácačka na hmyz, po lonském létě nesmí chybět, minimálně s ní chráníme děti, když jedí
- termální vodu ve spreji a já nosím v létě i vějíř :D

Je sbaleno, nachystáno, půl hodiny to štelujeme do auta, když si dítě vzpomene, že chce motorku, orosím se, tak to teda néé mladej. Výjezd.

Je ráno a už je vedro jak kráva a lepíme se i k sousedům - dneska má být cca 37stupnů, parádička. Tenkrát jsme měli model auta, který se téměř rozkládal i na parkovišti, natož při jízdě, ale muselo to stačit. Po nějaké době, kdy žhneme jako bejk, otevřít okénko jde jen na mé straně a na jedné straně dítěte, se v pohyblivém vzduchu něco leskne.

To něco jsou policisté a už už na nás mávají. Problém číslo jedna, manžel nemůže otevřít okénko a tak se snaží za policistou vystoupit, jenže ty dveře občas vynechávají. Nevystoupí, a tak na něj klepe a vystupuji já a manžel se skrze mou stranu valí za ním. Policajt kouká jako vrána a ostřížím zrakem sleduje stav vozu, z kufru vylétne vosa a on se otře o zrezivělý nárazník a nejspíš ani nechtěl, aby se přilepil ke všem těm hnusným věcem, co nám padají u baráku na auto ze stromů, co tam nějakej chytrák nasázel.

Muž předává doklady, jak stojíme je větší horko, zuřivě otevírám všechny dětské dveře.. Ozývá se řev menšího, komu by se tohle líbilo, řev nabírá na intenzitě a ozývá se starší: mamíííí může bejt Štěpa ticho? Policajt nahlíží do zadní části auta, předává doklady a povídá "jedte proboha a kupte si nové auto", muž přeleze přese mne, protože já hledám pití pro děti.

Muž od policie kroutí hlavou. Je strašné vedro. Dorazíme na místo a vylodíme se, když vše krásně naštelujeme, zhubli jsme s mužem každý cca 3kila. Máme kousek stínu pod keřem. V tu přiběhne chlapeček a počůrá nám osušku, nemám slov. Proč rodiče neberou své ratolesti na toaletu? Dostanu míčem do hlavy a z vedlejší deky se k nám valí dým z opravdu chutné cigaretky. Později taky dětem na svačinu slintá pes bez majitele. (kurnik psali tam, že sem psi nesmí ne?)

Staršímu se nechce do vody, prej je moc vedro.. Mladší viděl houpačku a tak nic jinýho už nechce. Starší prudí, že má hlad. Před půl hodinou snídal. Táta chce pivo. Donutím staršího jít do vody a už ho nemůžu vyhnat skoro ven, jen když si žádá potravu a pití. Mladší do vody nechce a tak se s ním na střídačku procházíme kolem bazénu a padáme na držku vedrem, on je zdá se spokojen - na koupališti jsme zhruba 2hodiny a mladší chce najednou domů a druhej potřebuje kadit - jsme v prdeli a to doslova :D Starší nezvládá na tyhle věci cizí toalety a to jsme rádi, že se to naučil alespon u babiček, když je na prázdninách. Po půlhodinovém přemlouvání to s mužem vzdáváme a jedeme domů.

Na potahy padá zmrzlina. Dojedeme domů a starší se ptá, zda zítra zase pojedeme k vodě...

Ne milý zlatý, napustíme vám vanu a s tátou si dáme víno.

Anet

(fotografie nejsou z oné události, nefotím každý koupák)

Žádné komentáře:

Okomentovat