Run Tour s kočárkem a Run Up do schodů - běh s přidanou hodnotou

Krásný den,

ráda bych se vrátila trochu zpátky a povyprávěla o bězích, které pro mne měli nějakou tu přidanou hodnotu. V letošním roce běhám většinu, převážnou většinu, se svou kamarádkou Romčou. V běhání si vyhovujeme, protože neběháme na sílu ale pro radost a zážitky, a i z toho důvodu si vybíráme závody, kde máme to "něco" navíc.

V prvním případě to byl běh Run Up, ten jsem chtěla běžet už v lonském roce, ale bohužel zdravotní stav tomu moc nepřál.

O co jde? Run Up je netradiční běh, velice netradiční, a to v tom, že se neběží ani rovinka, ani kopce ale běží se v budově, do schodů.

Ráno se s Romčou nachystáme a s lehkými obavami vyzvedneme startovní čísla, dáme si kávičku  a pomalu čekáme až budeme vybíhat. Co vás nemá, budova to není z nejmenších, ale má dvaadvacet pater.

Když běžíme krátkou rovinku k požárnímu schodišti ještě si pískáme, zhruba šesté, sedmé patro je pro většinu z nás tím bodem, kdy vyplivneme duši a plíce začnou svádět krutý boj.

Vyběhnout to je fuška, někdo bere schody po dvou, někteří po třech, někdo se přidržuje zábradlí, někteří jen jdou a sotva pletou nohama. Je to tak moc jiné a rozdílné než jen tak běžet (klidně do kopce). Na vrcholku budovy pak leží na zemi několik borců a s medailí na krku máme povoleno sjet dolů výtahem.

Ve výtahu je to pak tak trochu připomínající porno, tolik vzdechů a rozdýchávání jen tak neslyšíte. :D Je sice fajn vyběhnout si to a pak moci jít domů, ne však v našem případě, kdy jsme postoupily do dalšího kola. Kdo by to byl čekal :D A tak nás tahle sranda čekala ještě jednou - naposledy, do finále jsme se pak bohudík nedostaly.

Jako nápad je to skvělé, charitativní na pomoc dětem, je to zážitek, jen je to trochu protáhlé a časově náročnější na čekání.

Více info o závodu zde: https://www.run-up.cz/cs/event/praha-ceska-sporitelna-2018

Druhý zážitek s přidanou hodnotou je Run Tour. Jasný, je to notoricky známá série běhů, super běhů s nejlepší organizací a atmosférou, je to prostě dokonalost sama. Loni už běžely všechny moje děti (i ten nejmenší, teprve rok a kousek starý). Miluju ten závod, protože byl i můj první na deset kilometrů, tehdy jsem ho odkoupila právě od Romči. A desítku jsem běžela snad jednou, jestli vůbec a ráno v den běhu, nebo den před, jsem se dověděla, že čekáme miminko.

Zaběhla jsem nádherný čas a vše bylo prostě skvělé. Tedík se mnou tedy běžel můj první Run Tour a protože náš autík letos všechny běhy bojkotuje a já vyhodila spoustu startovného za dětské závody oknem, tak jsem zůstala sama jen s Tedíkem a opět jsme běželi spolu.

Tentokrát ale nebyl v bříšku, nýbrž v kočárku. Ze začátku jsem s ním s kočárkem běhala ale závod to byl první, nejspíš také poslední, kočárkový. A užili jsme si to prostě moc. Jen ty fronty na výdeje startovních míst by mohly být lepší. Tedíček si zaběhl svou část a společně pak pět kilometrů, které tak trochu zachrápl a jeho vyklidněná poloha spánku byla pro běžce zážitkem.

Letošní závody jsou plné emocí a výborných zážitků a já jsem vděčná za ty lidi, kteří tu atmosféru dělají a že nejsme omezováni a je možné běžet i s kočárkem.

Anet

Na příští rok už máme rantůru taky placenou a co vy? Přidáte se?  https://www.run-tour.cz/