středa 4. května 2016

Těhotná osm měsíců - celulitida až na mozku

Krásný den,

přišlo to plnou parou, váha stoupla, nervy klesají, nervozita stoupá, všichni a všechno mi leze na mozek a dokonce v tento měsíc mě čekalo snad nejvíc úkonů.

Nejdříve příprava článků, aby vše bylo pěkně dopředu nachystané a bez problémů (nejen tedy sem), danové přiznání, změna paní učitelky, kikslá pračka, nový mixér, otoky, školní slavnosti, divadla, schůzky, placení tábora a školy v přírodě, hezké počasí, výlety, prohlídky, lékaři - uuuuu a znovu zima a sníh.

Osmý měsíc začíná jít do tuhého, pokud ještě nenakynula prsa, tak se tak brzy stane, pokud ještě nevylezla celulitida, tak se tak stane. Pokud jste si náááhodou ještě nepřipadla jako hroší máma, tak ted už se tak tutově stane.

Váha nemilosrdně ke konci osmého měsíce řvala, že jsme přibrali 21 kilogramů (tedy víc jak za celé druhé těhotenství). Jeden by řekl, že když už se tolik hýbete, cvičíte, držíte si kondici v rámci možností, jíte, jak máte, že se na vás nebudou kila lepit i po zhlédnutí kohoutku na vodu, ale ono prd.

Rozdíl 8měsíců a 21kg
A tak se vejdete jen do legín a musíte se obrnit všema super sexy lejdís, co na vás pohrdavě zírají, protože legíny se prostě jen tak nenosí, nikomu ale na potkání nevysvětlíte, že vážně nebudete na dva měsíce kupovat rifle za 2000,- a z toho nakonec bude 50dní horko a tedy je vytáhnete cca 6x, protože ty ostatní dny budou třeba nemocné zbylé děti a ven se prostě nedostanete.

Tak ladíte své totál krutál outfity vystajlovaným manželovým tričkem, pupík vám už leze ze všeho a doma jste totální hvězda. Kalhotky po bábince a podprsenka škrtí.

Objeví se také funění. Když jdete do schodů, ze schodů, daleko, blízko, dokonce už funíte i když jen sedíte a sem tam sebou trhnete, to když vás vaše zlatíčko kopne do orgánu, nebo zkrátka jen někam, kam jste to ani omylem nečekali. Případně přijde nějaká ta krutá bolest v podbřišku či v kříži - aneb miminko se hlásí o slovo a pomalu se můžete obávat závěrečné třešinky na dortu.

Tenhle měsíc se přihlásila už opravdu na plné koule bolest stydké kosti, neobléknu se, nesvléknu se, někdy to bolí ve spánku, někdy v sedě a sexu se pomalu začínám vyhýbat úplně, protože to co nastává poté, je bolest přirovnatelná k pocitu, že po vás přejížděl půlku noci bagr. Jsou ale stále dny, kdy to je v pohodě. Závěrem osmého měsíce nastoupil už manžel a každý večer masíruje křížovou oblast, což mi neskutečně pomáhá.

Cvičíme na míči stylem pohupování a kývání z bodu A do bodu B a chodím, to je jediné, co mi zůstalo. Po bytě se koulím a venku honím děti, které na mě pokřikují "mámo, co se pořád couráš". Nejradši bych to zapíchla u zmrzliny v obýváku.

Když se ohýbám pro hračky, tak to mám na 5minut, když vylézám 3patra domů, tak to mám skoro na 10minut. A jsem protivná, to taky, občas mě prostě něco dokáže dožrat, ale snažím se do ničeho neplést, protože mě taky příšerně pálí žáha. Zkrátka a dobře si to celé mega mega moc užívám. :D :D

35+1
Jdete ven a vezmete robátku odstrkovadlo (takové to kolo bez šlapek pro neznalé), jenže po pár metrech zjistíte, že jak dítko nestačí celou nohou na zem, tak ho sem tam musíte podpírat, ale to je značně nemožné skrz pupek. Příště tuto chybu neuděláte a tak si vezmete sebou motorku a to si blbka dáte :D Pak běžíte, držíte oběma rukama balon, jež se vám přilepil na pupík, prsa poskakují, rukama nemůžete odrážet vzduch a vypadáte jak v posledním tažení. Když takhle nalítáte 3kilometry, máte absolutně dost. Příště zavrhnete i toto a řeknete si, že musíte vymyslet nějakou zákeřnou nemoc, co postihla veškeré dopravní prostředky v bytě. Jenže ono vám to dítě pořád někam běhá, mamííí utíkej.

Také jsme absolvovali třetí screening a víme, že koncem 32týdne miminko váží 1700 - 1900g. Jinak je vše v pořádku a máme se k světu.

Natíráme bříško a pomalu balíme tašku do porodnice, udělali jsme obří nákup všech serepetiček, jež byly ještě třeba pro miminko, vypráno a vyžehleno jest, srovnáno v komodě a pomalu se na Tedíka těšíme. Kluci pokládají ouška na bříšek a poslouchají, on je spokojeně kope.

Největší strach pak nastává pouze z porodu, protože s hlídáním to bude potíž a nejspíše si to budu muset odrodit sama, dřív se to tak taky dělalo, řekne si možná někdo, ale dřív taky trhali zuby kováři a já jsem ráda, za dobu kde žijeme a že jsou věci, tak jak jsou.

A jak prožíváme ten poslední měsíc? To se brzy dočkáte.

Nechci tímto článkem nikoho děsit, takto to zkrátka cítím já, je to také odraz toho, že když čekáte první, tak si odpočinete více, než když vám po bytě běhají dvě další děti, a co si budeme povídat, i třetí těhotenství je pro tělo záhul. Tedy hlavu vzhůru maminky, miminka jsou zázrak.

Anet

Sedmý měsíc naleznete zde: http://zdravakrasna.blogspot.cz/2016/04/tehotenstvi-7-mesic.html
Dále pak štítek "Těhotenství"

Žádné komentáře:

Okomentovat